Tibetská houba

Ing.Zdeněk Rozehnal

Kefírová kultura pochází jednak z kavkazských hor a taky z opatství v Tibetu (tamní kefírová zrna nazývaná Tibetská houba jsou drobnější) a je snad 5000 let stará. Nápoj byl přísně střežen před cizinci a byl předáván z generace na generaci a pokládán za součást kmenového bohatství. Cizinci občas dostali ochutnat hotový nápoj, ale samotná kefírová kultura zůstávala tajemstvím. V devatenáctém století začali kefír zkoumat ruští doktoři a začali publikovat vědecké studie o pozitivních účincích kefíru

Obyvatelé Kavkazu používali kefír pro uchování kozího, koňského nebo kravského mléka bez ledniček (mléko uchovávali v kožených vacích) a díky němu se dožívali extrémně vysokého věku (samozřejmě nejen díky němu - žili na čerstvém vzduchu, pili čistou vodu, měli dostatek pohybu, ..). Některé nemoci (jako tuberkulóza a rakovina) tam byly úplně neznámé.

Kefírový nápoj zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech a odkyseluje organismus. V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry a také výrazně stimuluje imunitní systém.

Díky faktu, že se mléčný kefír živí laktózou z mléka, mohou ho konzumovat i osoby, které jsou na tuto látku intolerantní, protože jim v trávicím traktu chybí enzym laktáza (cca 20% občanů ČR a až 75% celosvětově).

S délkou fermentace, včetně sekundární (dochází k dalšímu nárustu prospěšných látek v kefíru, například vitamínů skupiny B- zvláště kyseliny listové), klesá množství laktózy, produkt je kyselejší.

Co je to kefír?

Kefírem se obecně myslí nápoj, který je vyrobený kvašením pomocí kefírové kultury. Existují dva druhy kefírové kultury. Jeden druh žije a rozmnožuje se v mléce, má mazlavou gelovitou konzistenci bílé barvy (vypadá jako malé měkké růžičky květáku) a krmí se laktózou, zatímco "krystalky" toho druhého (tibetské krystaly-na konci článku), žijícího ve sladké vodě, jsou pružné, průsvitné a křehké. Je to společenství různých druhů kvasinek a bakterií.

Nápoj (ať už ten mléčný nebo vodní) zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech, odkyseluje organismus (i když je chuťově kyselý, vyvolává zásaditou reakci organismu), produkuje enzymy, které pomáhají uvolnit ve vodě nerozpustné látky, rozkládá těžce stravitelné látky (rozkládá například laktózu v mléce, a proto ti, pro koho je mléko těžce stravitelné, nemívají s mléčným kefírem problémy). V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry, stimuluje imunitní systém. Nápoj obsahuje mnoho vitamínů, především skupiny B včetně cenného vitamínu B12

Tibetská houba vykazuje následující uzdravující vlivy:

•uzdravuje choroby srdce a rozkládá cholesterol v cévách
•uzdravuje slinivku, játra a slezinu
•uzdravuje žlučník, čistí žlučovody a rozkládá žlučové kameny
•uzdravuje žaludek, střeva, dvanácterník a hojí vředy
•uzdravuje ledviny a kontroluje močové cesty
•reguluje obranné látky organismu
•reguluje tlak krve
•vyvíjí antibiotika a hojí záněty organismu
•brzdí vývoj metastáz
•zpomaluje stárnutí
•zabraňuje únavě a skleslosti způsobené stresem
•dodává energii a zabraňuje únavě

Nejlepší je pít kefír denně a to v takovém množství, jaké je příjemné. Někdo pije kefír před každým jídlem, někdo jiný hrnek kefíru ráno a hrnek kefíru před spaním. Pokud ho pijete před spaním, vypláchněte si na závěr pusu nebo vyčistěte si zuby, protože některé baktérie v kefíru se kamarádí s "kazy". A je vhodné občas kefír na pár dnů v ysadit.

.
Pokud s kefírem začnete, raději zpočátku pijte menší množství (třeba několik lžiček), aby si tělo postupně zvyklo na některé pro něj neznámé baktérie a kvasinky. V opačném případě můžou nastat různé problémy typu průjem, vyrážka, bolení břicha, které ale po krátké době mizí. Dalším počátečním problémem bývá i proces detoxifikace organismu, který kefír ve tvém trávicím traktu může nastartovat a pokud se Vaše tělo rozhodne zbavit se jedů třeba přes kůži, pak Vás asi nemine nějaká ošklivá vyrážka. Pokud, ale vydržíte konzumovat kefír i nadále, časem se i těchto problémů zbavíte - čím víc kefíru pijete, tím se jich zbavíte rychleji, i když bouřlivěji. Důležité je nezaleknout se a nepřestávat úplně s kefírem, který nemusíme pouze pít, ale můžeme používat i zevně na vyrážky a ekzémy.

Základní recept na dva hrnky kefiru

•1 - 2 polévkové lžíce kefírových houbiček
•1/2 litru mléka
Postup:

Použijte sklenici (měla by být dost velká, aby zůstala část sklenice prázdná). Je dobré něčím nádobu přikrýt, například gázou nebo papírovým ubrouskem, aby do ní nepadaly nečistoty, ale hlavně zamezit přístupu hmyzu. Nalejte do ní mléko (tučné, polotučné a čerstvé, pokud možno ne odtučněné a s dlouhou trvanlivostí - v tomto případě tibetská houba skoro nenarůstá), vložte houbičky a 24 hodin nechejte fermentovat v pokojové teplotě. Čím vyšší teplota, tím rychlejší fermentace. Mléko neohřívejte, klidně použijte studené z lednice, kefír se nesmí vystavovat vysokým teplotám.
V průběhu zrání občas sklenicí zavrťte, zatřepejte nebo promíchejte plastovou nebo dřevěnou lžící, či vařečkou (houba se nesmí dostat do styku s kovem), aby se ke kefírovým houbičkám dostalo nezpracované mléko - pokud necháte sklenici jen tak stát, může se Vám výsledný nápoj rozdělit na syrovátku a zdrcnutý kefír, ale to nevadí, protože se to dá zpět rozmíchat.

Jak poznáte, že je kefír hotový? Když sklenicí zahýbáte tak, aby se obsah rozléval po stěnách, zůstane na stěně sklenice typický kefírový povlak, který když odtéká, vytváří taková jakoby říční korýtka. No a je to hustší než mléko. Nebo uvidíte, jak je mléko rozdělené na syrovátku a sraženiny. Nebo to můžete ochutnat. . Časem si určitě najdete svůj ideální způsob. OK, kefír je hotový - má správnou konzistenci i vůni - tak co teď? Vezměte svůj kefírový (plastový) cedník a proceďte obsah do nějaké jiné nádoby, ze které kefír buď hned zkonzumujte nebo ho dejte do lednice, kde Vám vydrží prakticky neomezeně dlouho. Nejlépe se kefír přecedí, když napřed nádobou zatřepete, aby se obsah pěkně zhomogenizoval a houbičky nebyly "zazděné" v mléčných sraženinách. Přeceděné kefírové houbičky dejte zpět do vypláchnuté sklenice a zalijte čerstvým mlékem. Můžete s nimi dát zpět do sklenice i trošku hotového kefíru - urychluje to růst i fermentaci.

Doporučuje se při přípravě nepoužívat kovové předměty (cedník, lžíce). Při styku s kovem houbičky ztrácí účinek a mohou zčernat. Nesmí se pak už používat. Nevystavujte tibetské houbičky vysokým teplotám a čisticím prostředkům (vymýváte-li sklenice saponátem, pořádně je vypláchněte a nechte je vychladnout, než do nich dáte kefíry).

Po určité době se vytváří na houbičkách sliz. Ten je vhodné po přecezení kefíru odstranit a to propláchnutím čistou pitnou vodou, ale ne chlorovanou (převařenou nebo odstátou). Někdo to provádí denně (kefír je potom řidčí), ale podle mých zkušenosti to stačí propláchnout 1x za týden. Souběžně s tím je vhodné vyčistit i sklenici. Pokud chcete kefír užívat 2x denně, tak si po namnožení houby pořiďte druhou nádobu. Další možnost je určité množství dát po přecezení do lednice pro pozdější spotřebu. V tomto případě dochází k dalšímu nárustu prospěšných látek v kefíru, například vitamínů skupiny B, ale zvýší se kyselost (sekundární fermentace).

Příprava kefíru II - varianta studená lednice
Pokud máte raději hustší kefír a nevadí Vám, že to bude trvat déle, můžete kefír fermentovat v lednici. Pomalejší fermentace vytváří hustější kefír, což spoustě lidí více vyhovuje. Znamená to dát do sklenice stejné množství kefíráků a mléka jako při normálním způsobu, ale potom ji dát do lednice. Trvá to asi tak týden, než kefír dozraje.

Taky je možná kombinace obou metod - začít asi tak 12 hodin při pokojové teplotě, potom dát kefír do lednice a dokončit ho v chladu. Nebo naopak, začít v lednici a skončit při pokojové teplotě. Kefír je natolik přizpůsobivý, že zvládne různé druhy nakládání.

Sekundární fermentace
Pro ty, kdo jsou alergičtí na mléko kvůli laktóze se doporučuje upravit kefír ještě dál sekundární fermentací. Tento proces zredukuje obsah laktózy a je proto vhodný i pro ty, kdo kontrolují příjem cukrů a karbohydrátů. Metoda spočívá v tom, že slijeme čerstvý kefír (po 12 až 24 hodinách prvotní fermentace) do skleněné nebo plastové láhve, ne do víc než 3/4 obsahu, uzavřeme těsným víčkem a necháme stát v pokojové teplotě. Čas od času lahví zatřeseme a uvolněním víčka vypustíme CO 2 (oxid uhličitý) z láhve a zase zavřeme. Takto může kefír zůstat až týden v chladnějším klimatu a 2 až 3 dny v teplejších podmínkách. Opět můžeme z lahve ubírat kefír ke konzumování a nahrazovat čerstvým, ale po týdnu je třeba láhev vyprázdnit a vypláchnout.
Sekundární fermentací se také zvyšuje obsah vitamínů (hlavně kyselina listová) a kefír je potom kyselejší.

Tvaroh z kefíru získaného z Tibetské houby.

Stačí velmi pozvolna zahřát kefír na teplotu přibližně 35 - 40°C (pro měkký tvaroh), čím teplejší, tím bude tvaroh tvrdší, a potom kefír přecedit přes hustou tkaninu a nechat chvíli odkapat. Sebraný tvaroh pak můžete použít podle chuti. Například ušlehat s trochou mléka, osolit, vmíchat nasekané bylinky a máte tvarohovou pomazánku.

Krátkodobé skladování v lednici

Krátkodobě můžete kefírky umístit v mléce do lednice (obvyklý poměr kefíráků a mléka) - jejich aktivita se tím značně zpomalí a stačí je jednou za týden slít (to, co slijete, samozřejmě vypijte) a dát jim čerstvé mléko.
Pokud kefírky "opouštíte" na delší dobu a nemáte pro ně ochotného "hlídače", co by jim měnil každý týden mléko, pak je dejte do většího množství mléka - za každý další týden dejte třetinu až polovinu základní dávky mléka navíc. Tato metoda se příliš nedoporučuje na dobu delší než jeden měsíc a poměr houbiček a mléka by neměl být větší než 1:60.

Dlouhodobé sušení
Dlouhodobá varianta je kefírky usušit. Nejdřív je opláchněte převařenou a vychlazenou vodou. Potom je opatrně osušte v (přežehleném a vychladnutém) bílém ručníku. Nejlépe uschnou buď v (přežehleném) bílém papírovém pytlíku nebo mezi dvěma vrstvami vypraného (a přežehleného) plátna na dobře větraném místě - v závislosti na velikosti schnou tři až pět dnů. Zcvrklé a zežloutlé houbičky dejte do nádoby s těsným uzávěrem do chladného místa (třeba i do lednice, ale ne do mrazáku). Můžete je i posypat sušeným mlékem. Vydrží až jeden a půl roku. Usušené houbičky můžete klidně i sníst nebo dát svým zvířecím miláčkům. Chceš-li usušený kefír zase oživit, dejte ho do sklenice s mlékem. Každý den mléko vyměňte a pokud mléko nemá čisté nakyslé aroma, nepijte ho. Znovuobnovení normální činnosti kefíru může trvat od čtyř dnů do více než týdne.

Dlouhodobé skladování v lednici I
Trochu méně dlouhodobá varianta je zmrazení kefírů (na maximálně dva měsíce). Umyjete houbičky v převařené (a vychladnuté) vodě, osušíte v ručníku (jako v předchozí variantě) a umístíte do nádoby nebo do sáčku posypané sušeným mlékem tak, aby byly kompletně pokryty a strčíte do mrazáku. Kdyby zůstaly zmrazené déle než dva měsíce, poškodí se kvasnicová komponenta houbiček. Na znovuoživení houbiček je na pár minut dejte rozmrazit do sklenice se studenou vodou. Potom z nich opláchněte v pastovém cedníku zbytky sušeného mléka. Následně je umístěte do mléka v poměru 1:3 (tj. jedna lžíce houbiček na půl hrnku mléka). Každých 24 hodin mléko vyměňujte. Pokaždé přidejte trochu mléka a až bude mléko po fermentaci cítit čistě a kysele, měly by být houbičky zase ve formě.

Dlouhodobé skladování v lednici II
Dávku (například 2 lžičky) dejte do malé sklenice s víčkem, naplňte do 2/3 mlékem a uložte do mrazáku. Vydrží vám tam i několik let. Je to vaše zásoba v případě, že se vám s houbičkami něco stane. Kvalita budoucího kefíru tím neutrpí.

Množení tibetské houby
Tibetská houba se přibližně po 17 dnech objemově zdvojnásobí v případě volby kvalitního mléka, přičemž nejlepší je nepasterizované. Naopak nepoužívejte mléko s dlouhou trvanlivostí, je upravené metodou UHT (Ultra-high temperature processing) - vysokoteplotní úprava - krátkodobé zahřátí (1–2 sekundy) na teplotu 135-150°C. Toto mléko je "mrtvé", ale zásadně volte pouze "čerstvé" - nárust tibetské houby pak můžete darovat svým blízkým nebo sníst, přičemž i pro zvířátka je přínosem. Byl by hřích rozmnoženou část tohoto malého zázraku vyhodit.

Přenášení hotového kefíru – nepoužívat e žádné uzavírací krabičky S kefírem je to podobné jako s burčákem. Pořád pracuje, přenášením se v něm uvolňují plyny a ty se snaží dostat ven. Jako ideální způsob se osvědčila pet láhev (stačí i malá). A případně na chvíli potevřeme víčko láhve, abychom abychom uvolnili nahromaděný plyn.

Více zde: http://www.uspesna-lecba.cz/tibetska-houba/ včetně adres, kde je možno získat tibetskou houbu