Světlo svítí v temnotě
Musím se přiznat. Jsou chvíle, kdy se mohu stát tvrdohlavá. Předpokládám, že to může být trochu náročné pro mé přátele, ale někdy to zanechalo zajímavé výsledky.
Tady je jeden příklad. Během studia na vysoké škole jsme někdy, já a mí přátelé, podepsali dohodu, že budeme subjektem pro psychologický výzkum. Byl dostatečně bezpečný a za náš čas jsme dostali zaplaceno. Dokonce jsme se na to těšili, protože psychologové nám dopředu nikdy neřekli co vlastně zkoumají, takže my jsme hádali na co je vlastně výzkum zaměřený.
Během jednoho takového pokusu mne psycholožka zavedla do prázdné místnosti, kde byla jen židle uprostřed. Odešla, zavřela dveře a zhasla světlo a nechala mne sedět v naprosté tmě. Pak neznámý hlas z vedlejší místnosti řekl: „Předmětem našeho pokusu je, zda oči mohou sledovat pohyb světelného bodu ve tmě.“ Náhle se přede mnou objevil světelný bod. Zaměřila jsem se na něj a pokusila se vnímat nějaký pohyb. Pro lepší orientaci jsem natáhla dopředu paži se vztyčený palcem blízko tohoto malého bodu. Třebaže jsem palec ve tmě neviděla, vnímala jsem jeho kontakt s bodem. Tím jsem na dálku mohla sledovat jakýkoliv pohyb světla podle vzdálenosti od mého palce.
Potom hlas řekl: Teď nám řekni, zda se světlo pohybuje napravo nebo nalevo.“ Udržováním paže v klidu jsem mohla říci, že světlo zůstalo bez pohybu. „Nepohybuje se žádným směrem“, jsem řekla.“
Hlas odpověděl: „Pohybuje se, řekněte jakým směrem.“ „Lituji,“ řekla jsem, „nehýbe se.“ Tato slovní výměna se několikrát opakovala. Nakonec s hlubokým povzdech řekl výzkumník: „Nyní nám řekněte, jakým směrem se pohybuje úhlopříčně.“ Udržovala jsem paži stále pevně s palcem vztyčeným u světla a řekla jsem, že tam není žádný pohyb a necítila jsem se kvůli tomu zastrašena.
Sama v úplné tmavé místnosti, ale klidná a po několika pokusech přesto mě přesvědčit, jsem odpovídala: „Lituji, ale nehýbe se.“ V té chvíli neznámý hlas naprosto zmlknul. Chvilku jsem čekala a konečně jsem řekla: „Je mi jedno, jestli mne nenecháte odejít z této místnosti. Světlo se nepohybovalo.“ Po další chvíli ticha se světlo v místnosti rozsvítilo, dveře se otevřely a vstoupil velmi zklamaně vyhlížející psycholožka.
Poněkud rozpačitě se svěřila: „Měla jste pravdu, světlo se nepohybovalo, ale smysl pokusu byl, ovlivnit vás, když řekneme, že se pohybovalo.“ Ostatní osoby řekly, že viděly pohyb, takže vaše údaje vyhodíme. (O čem je tedy objektivní věda!) Tato zkušenost ve mně uvízla na dlouhou dobu a získala jsem z ní důležité ponaučení. Neměla jsem nic vnějšího pro posouzení, jen svůj vlastní vztah ke světlu, který mi řekl, že se světlo nehýbe.
Na naší duchovní cestě jsou chvíle, kdy vzrůstá nechuť a přepadají nás pochybnosti. Cesta před námi se může zdát temná: Možná se cítíme ztraceni, když nás nevede světlo. Pak přijdou otázky jako: „Jsem dost dobrý, dobrá pro následování Boha?“ Bude pro mne toto učení opravdu fungovat?“ V takových chvílích se snaž pocítit svůj vnitřní vztah s božím světlem. I když ho možná nejsi schopen vidět, pokus se cítit jeho stálou, nehybnou přítomnost v sobě.
Lidé s materialistickým vědomí se budou snažit tě přesvědčit, že už dávno není tam, kde ty víš, že jsi ho viděl, nebo prostě vůbec není, ale odhodlaně se drž jeho stálé přítomné skutečnosti.
Svámí Krijánanda nám vyprávěl velmi krásný příběh o Rajarshi Janakanadovi, nejpokročilejším žáku Jóganandy. Rajarshi byl velmi blízko před získáním nirbikalpa samádhi, když se uvnitř náhle vše zatemnilo. Po léta viděl v meditaci velké světlo, ale náhle všechno zmizelo.
Objevil se silný popud zpochybnit vše co prožíval, ale vydržel a zkoušel dál. Po dnech temnoty, uviděl Rajarshi náhle malý bod světla a to se postupně k němu stále více blížilo. Světlo se rozšířilo, náhle se z něho stal Mistr, potom se proměnilo ve šrí Juktešvára, Lahiri Mahašáje a Bábadžího; a nakonec se Rajarshi ponořil do Nekonečna. Svámidží tento příběh uzavřel tím, že předtím, než se můžeme ponořit do Nekonečna, každý z nás bude muset čelit podobné konečné zkoušce proniknutí temnotou. A tak právě teď, kdy se zdá, že se světlo ztratilo, se drž odhodlaně a tvrdošíjně pravdy, že je nehybné a neměnné. Toto světlo je zdroj všeho co existuje.
Je to naše nejopravdovější skutečnost a nakonec nám nezbývá než toto světlo prohlásit za své vlastní.
S radostí,
Najasvámí Devi
www.jyotishanddevi.com The Light is Shining in Darkness Devi 12.2.2021
Překlad: Libuše Majznerová www.ananda-cr.cz