8 ročních období našich předků

Předkové dělili rok mnohem moudřeji. Zatímco dnes se řídíme čtyřmi ročními obdobími, tenkrát lidé více přírodu a svět kolem sebe pozorovali a přemýšleli. Rok dokázali rozdělit na osm období, v nichž bylo přesně jasné nejen, jaký čas se právě odehrává, ale i který se chystá. Posuďte sami.

Nejprve začínal pozimek, a to od 24. února. Dnes hojněji užíváme termín předjaří. Od Josefa čili 19. března nastoupilo jaro. Se 16. květnem, tedy chytře po ledových mužích a jejich uplakané souputnici Žofii, přišlo podletí, na které navazovalo s Medardovým 8. červnem léto. Od 15. srpna, s dobou, kdy začínaly dožínkové slavnosti, přišlo polétí, na které navázal od 21. září podzimek. Svatý Martin 11. listopadu ohlašoval předzimu a s vánočními svátky od 25. prosince začala zima.

Polétí, tedy období, které prožíváme právě teď bylo pro lidi označení měsíců srpna a září. Je to doba uklidnění přírody, kdy se pozvolna přechází do další fáze roku. Někdo to vnímá silněji, jiný méně. Stěhovaví ptáci se však začínají připravovat na dlouhou cestu na jih. Sluneční paprsky pomalinku slábnou, přestože dny ještě bývají teplé. S koncem srpna se začínají objevovat první nenápadné ranní mlhy, ve kterých rosa ještě dlouho neopadá. Noci a brzká rána jsou chladná. Všechno se pomalu připravuje na onu více ponurou část roku. Ale není všem dnům zdaleka konec.

zkráceno z článku na www.květy.cz 

Slyšeli jste už o období zvaném polétí? Pak jistě víte, co přináší a co v něm sbírat i sklízet