21.únor - Mezinárodní den mateřského jazyka
Zavedla ho UNESCO v roce 1999 jako připomínku toho, že na světě existuje něco mezi šesti a sedmi tisíci jazyky, z nichž více než polovina je ohrožena zánikem, k němuž může dojít do konce 21. století.
Mateřský jazyk je důležitou součástí identity každého člověka a diverzita jazyků představuje kulturní dědictví lidstva, o jehož zachování je nutno pečovat. Každoročně se proto 21. února pořádá po celém světě množství kulturních a vzdělávacích akcí, které mají prohlubovat vztah k jazyku. Valné shromáždění OSNvyhlásilo rok 2008 Mezinárodním rokem jazyků a přijalo rezoluci A/RES/61/266, vyzývající vlády k péči o zachování menšinových jazyků.
Datum bylo vybráno na návrh Bangladéše, kde je významným dnem na paměť události z 21. února 1952, kdy se v Dhácekonala velká studentská demonstrace požadující, aby byla v Dominiu Pákistán zrovnoprávněna bengálština s urdštinou. Pákistánské ozbrojené síly protesty brutálně potlačily a zabily desítky lidí (přesný počet není znám).
Jako reakce vzniklo Bengálské jazykové hnutí, jehož aktivity vedly k vyhlášení nezávislosti země v roce 1971.
dle Wikipedie - Internet
21. UNOR Den mateřského jazyka a jeho vztah k esperantu
dle článku Pavly Dvořákové
Proč a jak se tento svátek připomíná i v rámci esperantského hnutí a jakou roli esperanto může hrát a hraje nejen v podpoře rovnoprávné mezinárodní komunikace, ale i jazykové rozmanitosti ve světě?
Mateřský jazyk je základním kamenem naší identity. Je to první nástroj, který formuje naše myšlení, kterým se učíme poznávat svět, vyjadřovat emoce a navazovat vztahy. Je nositelem kulturního dědictví – přenáší tradice, příběhy, písně a hodnoty z generace na generaci. Pro mnoho lidí je mateřský jazyk symbolem příslušnosti k národu, etniku nebo komunitě a důležitou psychickou kotvou.
V mezinárodním kontextu však mateřský jazyk může být leckdy i překážkou. Ve světě existuje kolem 200 států, ale lidé v nich mluví celkem 6–7 tisíci jazyky (z nichž asi polovina je ohrožena vymizením). Používání dominujících jazyků (nejen angličtiny) v mnohojazyčném prostředí může s sebou přinášet častá nedorozumění a nerovnost. Na pomyslném žebříčku může stát Papua-Nová Guinea s 840 jazyky, kde mnoho lidí nemluví oficiálním jazykem země. Zde vstupuje do hry potřeba neutrálního přemostění, které by respektovalo jazykovou rozmanitost.
Esperanto jakožto uměle vytvořený, ale velmi praktický a logický neutrální jazyk slouží jako most mezi různými kulturami. Nenahrazuje mateřské jazyky, ale usnadňuje rovnocennou komunikaci bez dominance jednoho národního jazyka. Podporuje jazykovou toleranci a rovněž i rodilé mluvící menšinovými jazyky tím, že jim usnadňuje účast v mezinárodním dialogu.
Zároveň v esperantu vychází nejen literatura původní, ale i překlady beletrie z jazyků menších národů, které by člověk při četbě ve své mateřštině zpravidla nejspíš pominul.
V rámci esperantského hnutí je zároveň podporován zájem o studium různých národních jazyků a kultur. Na Světových kongresech esperanta (a často i na jiných mezinárodních akcích) tradičně probíhají mj. úvody do jazyka hostitelské země.
Na internetu lze rovněž nalézt stručné videoúvody v esperantu do různých jazyků (např. irština (vede diplomat Seán Ó Riain) nebo svahilština), ale i přednášky o minoritních a ohrožených jazycích s praktickými ukázkami (např. Domorodé jazyky v Austrálii či Jazyky v Africe).
Esperantisté ze vzdělávací organizace E@I pořádají od r. 2014 pro milovníky studia různých jazyků každoroční mezinárodní akci Polyglot Gathering (která mj. v r. 2024 proběhla v Praze a v r. 2025 v Brně). V r. 2026 se bude konat online setkání 5.-8.3. a živá akce 27.-31.5. opět v Brně (viz
Zní to možná překvapivě, ale někomu může být dáno esperanto doslova do kolébky. Týká se to zejména dětí mezinárodních párů, které používají esperanto jako společný rodinný jazyk.
Mezi rodilými mluvčími byli mj. farmakolog a nositel Nobelovy ceny Daniel Bovet (1907–1992) nebo Petr Ginz (1928–1944), český chlapec částečně židovského původu, který redigoval v terezínském ghetu časopis Vedem a zahynul v Osvětimi.
V současné době stojí za zmínku např. Stela Besenyei-Merger (dcera maďarského otce a francouzské matky), která se angažuje v mezinárodním projektu Bobelarto (2021-) na podporu četby a literární tvorby v esperantu, jenž funguje i jako audiopodcast na you tube
Na Mezinárodní den mateřského jazyka si připomínáme, že každý jazyk má svou hodnotu – včetně esperanta,
Upraveno dle https://www.esperanto.cz/cs/aktuality/mezinarodni-den-materskeho-jazyka-jak-souvisi-s-esperantem.html
