Narození a dětství velryb

Narození a dětství velryb

z knihy Kdyby zvířata mohla mluvit

My velryby žijeme v monogamním manželství. K početí a porodu  dochází ve vodě.. Maminka velryba přivádí na svět mládě přibližně každé dva roky. Těhotenství netrvá tak dlouho, jak by se vzhledem k naší velikosti dalo  očekávat, pouze deset až dvanáct měsíců, u mně je to však - jmenuji se vorvaň ... přes 16 měsíců- v porovnání s nosorožci /18 měsíců/ a slony /22 měsíců/ je to u nás překvapivě rychlé. Když se blíží porod, vyhledáme si místo, kde nehrozí bouře. Naše nejdůležitější dětské pokoje jsou laguny v oblasti -- Baja Califormia, pobřeží havajského ostrova Mani , některé ostrovy Bahám či západní pobřeží Šrí Lanky   -  vorvani. Zatímco tuleni odcházejí k porodu svých mláďat na pevninu, my "odbýváme" všechno ve vodě. Představte si, že by vaše děti začaly rodit hlavou napřed, při déle trvajícím porodu by se musely nadýchnout pod vodou a přitom by utonuly.  Na to Stvořitel pamatoval, a proto vše zařídil jinak  ,než  u všech ostatních savců. Všechny velryby se rodí v obrácené poloze, t.j. velrybí mládě se objevuje ocasem napřed. Tak zůstává mládě po maximálně dlouhou dobu napojeno na důležitém zásobovacím zařízení - pupeční šňůře. Pro novorozeně není ve vodě žádné ochranné doupě,  žádný bezpečný útulek, místo toho je zde vedle laskavé péče matky  starostlivý zájem členů stáda. Už od narození jsme nepřehlédnutelní obři. novorozeně plejtváka obrovského  je už 8 metrů dlouhé a váží 8 tun. To je o 2 000 kg víc než když si na váhu stoupne dospělý slon a tři takoví sloni by se museli postavit do řady za sebou ,aby to dalo porodní délku. Také děti ostatních velryb si s plejtvátkem příliš nezadají:

- velryba gronská, 6 m. 6 t
- velryba biskajská, 5 m , 5 t
- keporak dlouhoploutvý, 4,5 m, 2.5 t
- plejtvákovec šedý, 4.5 m, 1,5 t

Kojení pod vodou je spojeno s určitými problémy. A tak Stvořitel připravil podivuhodné zařízení. Matka stříká mláďatům mléko z bradavek přímo do úst. To se děje pod takovým tlakem, že na vodní hladině by fontána mléka stříkala dva  metry vysoko. Bradavka leží v mírné prohlubni, aby tvar proudu nebyl ničím ovlivňován.  Velrybí mládě musí rychle růst , aby bylo silné pro brzkou cestu do polárních vod. Velrybí mléko je proto nejvýživnější mléko vůbec, obsahuje 42 procent tuku a 12 procent bílkovin /srovnání s člověkem 4,4 procent tuku a 1 procento bílkovin/ je proto značně vazké a krémovité, 
Tato kalorická bomba, která odpovídá stonásobku vyživovací  dávky dospělého člověka má za následek takřka závratný růst. Zatímco lidské dítě potřebuje  180 dní, aby zdvojnásobilo svou porodní váhu, u mláděte velryby k tomu stačí jen 7 dní,
Během tohoto období přijímá mládě denně 90 kg mléka.  Za každých 24 hodin povyroste o tři až čtyři centimetry a zvýší přitom svoji váhu do slova a do písmene o 80 kg. To je za hodinu 3,3 kg. 18 až 19 tun tohoto nanejvýš výživného mléka 
způsobí během celého období klidu přírůstek váhy  17 tun. To je přece senzační stupeň účinnosti.

úryvek je čerpán knihy Werner Gitt a Karl-Heinz Vanheiden Kdyby zvířata mohla mluvit, český překlad
Ing. josef Potoček, vydané v nakladatelství ETHICS 2009


Labuti pirka