Jak si holub stavěl hnízdo Jak si holub

Jak si holub stavěl hnízdo

Převzato z knihy Diamantová sekera , baltské pohádky , sebral Jaroslav Tichý


Všichni ptáci mají  hnízdo, jak se sluší a patří, jen holub má místo hnízda nějaké divné řešeto, div z něho vejce nevypadne.  

    Jestli  chcete vědět proč, poslouchejte. 

  Dřív si holub vůbec hnízdo nestavěl. Když přišlo jaro, sedla si holubička na zem a snesla vejce tam.

    Ale jednou se jako duch přikradla liška a všechna vejce zhltla. Ptačí rodiče zaplakali, holub vylétl na keř a žalostně vrkal:

     "Půl tuctu vajec jsme měli, a ani jedno nezůstalo. Celý půltucet vajec nám ukradla liška!" "

    Plakal holub, naříkal, vrkal, vrkal a pak si usmyslil, že postaví hnízdo. Nanosil si proutků, ale jak je splést dohromady  nevěděl. Sezval ptáky z celého lesa, aby se naučili tomu umění.

    Ptáci se slétli a začali holubovi stavět hnízdo. Sotva spletli větévku s větévkou, dal se holub do křiku:

    "Já už vím, už vím! Už to umím, už to umím!"    

    No, když umíš, tak co bychom se dál namáhali, Ptáci zahodili větvičky na zem a odletěli.

    Holub kroužil kolem dokola nad stromem, položil proutek sem a zase tam, ale proutky  padaly dolů jeden za druhým, holub ne a ne hnízdo uplést. 

    Co dělat? Znova sezval ptáky. Ptáci přiletěli a pustili se do práce 

. Ale když upletli polovinu hnízda, holub zase začal křičet: 

    "Já už vím! Už to umím!"

   " Dobrá , Když umíš, tak si to taky udělej." 

     A ptáci odletěli. 

      Holub se dal do díla. Sem strčil proutek, tam strčil proutek - ale nic z toho nevzešlo. 

 

      I volal ptáky potřetí. Ale ptáci nepřiletěli. Už neměli chuť učit učeného, který všechno ví a všechno umí. 

      Tak zůstalo holubovi nedostavěné hnízdo. A od těch dob v něm žije se svou holubičkou. 





Labuti pirka