Klidné srdce Klidné srdce

Klidné srdce

z knihy: Svámí Krijánanda Tak jak my ho známe::


Měla jsem udělat obtížné rozhodnutí. Zoufale jsem prosila Boha:“Co chceš, abych
udělala?“ Ale ať jsem prosila sebevíc, nepodařilo se mi dostat odpověď.

Požádala jsem, o setkání se svámidžím. Když jsme se setkali, seděl na křesle a já jsem byla na podlaze před ním a mezi námi byl taburet. Jakmile jsem začala mluvit o svém dilematu, byla jsem přemožena emocí natolik, že jsem se složila na taburet, hlavu jsem měla v dlaních a začal jsem vzlykat.

Mezi slzami a vzlykotem jsem svámidžímu řekla:“Je tak těžké poznat co chce Bůh.“

Svámidží se na mne klidně podíval a řekl jen: „Ne, není.“

Zůstali jsme tak ještě chvíli sedět, ale brzy bylo jasné, že neměl nic jiného, co by mi řekl a proto jsem odešla.

Když jsem odcházela domů, pomyslela jsem si, „možná to není těžké pro něj, ale pro mne je to těžké. Každopádně se odpověď svámidžího netýkala jen nás dvou. Mluvil o jednoduchosti samotného úkolu .
Později jsem se modlila: „Proč je to těžké pro mne?“
Odpověď přišla okamžitě: Protože ty nechceš poznat. Máš strach, že to co chce Bůh, by mohlo být v rozporu s jinými přáními tvého srdce.“


Poprvé, když jsem slyšela mluvit svámidžího, pomyslela jsem si.“Je to člověk nejvíc inteligentní ze všech lidí, které jsem kdy potkala.“ Tento dojem byl mnohokrát potvrzen od té doby zkušenostmi, které jsem udělala. Často jsem se ptala, “Jaké je tajemství jeho mimořádné inteligence?“


„Rozum následuje srdce“ řekl Mistr. Ať je sklon srdce jakýkoliv, mysl ho následuje. Nejvíce lidí má sklon k vlastním přáním, vlastním lpěním a ke strachu čelit neznámé výzvě. Všechny tyto věci blokují schopnost vnímat skutečnost.


Jediný „sklon“ svámidžího je poznat pravdu. Netrápí se tím, co Mistr nazývá
„protichůdné proudy ega.“ Má jediné přání: poznat Boží vůli.


Svámidží vede ostatní srdcem. Když se na něj díváš ze strany, připomíná napnutý luk: vzpřímená páteř, hrudník drží vpředu. Jasnost jeho mysli pochází z odvahy jeho srdce.


„Když se učí meditace“, řekl svámidží, „je řeč o potřebě zklidnit mysl. Ve skutečnosti má by být srdce zklidněné. Proto je základní věc pro úspěšnou meditaci oddanost. Když je srdce klidné a zaměřené na Boha, je klidná také mysl, protože tu nejsou žádné bouřlivé emoce, které by mysl rušily.

Pataňdžali definuje stav jógy, což znamená „spojení s Bohem“, jako Jógas chitta vritti nirodha: jóga je neutralizace víření citů. Tyto víry, chitta, jsou umístěné v srdci.

Ježíš tento pojem vyjádřil takto:“Blažení čistého srdce, protože uvidí Boha.“ Čistota znamená absence všech přání kromě přání na Boha. To je náš přirozený stav. Není to něco co musíme získat. Jediné co je třeba udělat je odstranit nečistoty srdce, které nám brání v tom, abychom poznali co opravdu jsme: v jednotě s Bohem.“

Tato prostá výměna slov se svámidžím - moje úzkostné volání o pomoc: “Je tak těžké poznat co chce Bůh!“ a jeho klidné: „Ne, není“ - bylo jedno z nejvíce rozhodujících setkání, které jsem kdy s ním měla.

Když mám potíže pochopit Boží vůli, místo abych opakovaně volala:“Co chceš, abych udělala?“, jakoby Bůh musel být přesvědčen o tom, aby mi to řekl, říkám místo toho:
„Bože, z čeho mám strach?“

Ať už odpověď přijde v záblesku intuice nebo po dlouhém a někdy náročném
sebepozorování, jakmile je jednou odstraněn strach, je to právě tak jak říká svámidží. Může to být pořád ještě pro mne obtížné sledovat Boží vůli, ale vím, že není těžké ho poznat.

Překlad: L.M. Duben 2016





Labuti pirka