Od duše k duši Od duše k duši

Od duše k duši

Když jsem přišla na konferenci, kterou měl Svámidží, bylo už jen místo k stání a musela jsem si sednout na podlahu prostřední uličky. Ale bez ohledu na to, kde jsem seděla, když Svámidží začal mluvit, měla jsem pocit jakoby byl v mé páteři a mluvil přímo k mé duši.Neumím to jinak vysvětlit.

Mnoho věcí o nichž mluvil kromě toho byly i problémy, se kterými jsem se právě potýkala v té době. Jakoby celá konference byla jen pro mne.

„Moje konference jsou ve skutečnosti rozhovory“ obvykle říkával Svámidží. Téma toho co budu říkat, určuje úroveň vědomí veřejnosti. Nepřipravuji se dopředu. Jen prosím Božskou Matku: „Použij mne jako Svůj nástroj. Inspiruj mne, abych řekl to co Ty chceš , aby toto publikum slyšelo.“

Když konference skončila, postavila jsem se na kraj skupinky lidí kolem Svámidžího . Naše pohledy se setkaly a já jsem řekla prostě: „Děkuji za všechno.“

„Jsem spokojený, že jsi přišla a že jsme tento čas mohli strávit společně,“ odpověděl.

I v přítomnosti tolika ostatních lidí si nás Svámidží byl vědomý jako jednotlivých duší.