Masopust a tancovačky

Zimní měsíce a především únor se v našich zemích  spojuje s různými zábavami, plesy, tancování a proto se k této vzpomínce připojuje i náš web.

Hudba je průvodcem lidí již od nepaměti a již ve starověku nebo u různých kmenů tanec a zpěv pomáhal k vyjádření pocitů člověka. Stala se také prostředkem pro vzájemné seznamování lidí, především v době, kdy rodiče přestávali dětem určovat jejich životního partnera.Tanec a hudba nás provází i na svatbách, při různých svátcích a výročích, vyjadřuje veselí, i když v poslední době se lidé již tolik neschází, počet setkávání s hudbou a tancem snižuje elektronika.

Moji rodiče se seznámili v padesátých letech též u hudby na tzv. odpoledních čajích , potom začali chodit na společné procházky, v plesové sezoně na plesy a vznikl z toho manželský svazek, který trvá už skoro šedesát let.

I já jsem svého budoucího manžela objevila při hudbě, v tanečních. Taneční v sedmdesátých letech byly mnohem více sešněrovány různými společenskými pravidly než dnes, partneři tancovali v rukavičkách a dívky se dlouho předem připravovaly s maminkami na taneční pochůzkami po švadlenách. Dnes je to jednodušší, stačí letní šaty a šaty na věneček je možné si půjčit v půjčovně společenských šatů. V tanečních měly dívky možnost setkávat se s chlapci mimo školní budovu a tak i já, přestože nemám hudební sluch a tanec nepatří mezi mé nejoblíbenější koníčky, jsem se na každou hodinu tanečních těšila, protože jsem tam objevila chlapce se kterým jsem si krásně popovídala. A vzájemně jsme poznali, že bydlíme ve stejné ulici, kde jsme se nikdy nesetkali! A také jsme chodili do stejné základní školy s ročním odstupem. Potom jsme se občas viděli na plesech v Domě kultury.

Ale čas běžel já skončila ekonomku a začala pracovat v kanceláři. Chlapec z tanečních odešel na Vysokou školu do Prahy. Jednou zazvonil u našich domovních dveří s prosbou, že potřebuje napsat diplomovou práci. Samozřejmě jsem neodmítla a psaní diplomové práce jsme si vždy zpříjemnili společným poslechem hudby, procházkou nebo návštěvou kina. Během půl roku jsme naplánovali svatbu a do roka se narodila starší dcera a do dvou let další dcera.

Léta ubíhala a starší dcera začala chodit na střední školu a do tanečních. I když i já jsem s ní chodila jako garde nic v této době nenasvědčovalo, že v nějakém chlapci by našla větší zalíbení, bavily ji spíše diskotéky. To již začínaly mobily, a ona si ho rovněž prosadila. Na počítači objevila chatování. Začala si pravidelně na internetu psát s chlapcem z Mladé Boleslavi. Později zjistili, že si vlastně vidí do oken a k setkávání je zbytečný internet, mohou se sejít osobně třeba na diskotéce. Během jedné schůzky prohlíželi fotografie a zjistili, že chodili spolu do tanečních, dokonce do stejné školní jídelny, jenom do dvou odlišných základních škol. Během roku byla svatba a do tří let se jim narodila dcera.

Nyní se mi vkrádá otázka: najde má vnučka, nyní již školačka svého životního partnera též prostřednictvím tance a hudby?

Děti mají své lásky již ve školce. Moje vnučka si prosadila Toníčka na oslavu svých narozenin v dětském klubu a její bratříček se zase chlubí, že má rád ve školce holčičku, s kterou chodí za ruku při procházkách.

Doba pro setkání s životním partnerem se zkracuje a zda hudba a tanec budou stále prostředníkem pro seznámení nebo zda tuto etapu převezme elektronika nebo snad umělá inteligence, to vše nám poví čas…