Bršlice Bršlice

Bršlice

Bršlici (Aegopodium podagraia) zná bez nadsázky každý. Je pravděpodobné, že mnozí lidé nedokážou tento běžný plevel pojmenovat, ale že by ho někdo neznal? Bršlice roste všude, na každém volném plácku země. 

Bršlicii kozí nohu nemají v oblibě zahrádkáři protože bršlice je nezmar a množí se zahradníkovi navzdory. Vykopej kořen, rozsekej na čtyři kusy. Když je neuklidíš ze záhonu, vyroste místo jedné pět bršlic: jedna ze zbytku původního kořene  další čtyři z těch rozsekaných kousků..

 Zato ji mají rádi ti, kteří si buď jídlo připravují podle nejmodernějších stravovacích zásad, a nebo vaří po způsobu našich prapředků. Tato nově objevovaná “super potravina budoucnosti” se totiž jako zelenina, koření i lék využívá odpradávna. A proč se tedy bršlice nepěstuje coby rostlina užitková? Není to třeba. V přírodě ji najdeme na každém kroku. Doslova, a v jakémkoliv množství.  

Ve volné přírodě se jen málokde najde místo, kde by bršlice nerostla. Daří se jí na všech stanovištích – ve stinných koutech právě tak jako na výsluní, podél cest i na lukách.

Stráně v tom našem podhůří se koncem jara bršlicí doslova bělají(obrázek od nás). Není to nikterak na závadu – ať už je louka pokosena a usušena, nebo ji kravky spasou. Protože bršlice není nic špatného.Jak pro dobytek, tak i pro lidi. 

Novináři se o ní zmiňují jen v zahrádkářských rubrikách. Mluví o ní nehezky: že je obtížná, protivná, vlezlá, z jahod ji vyhodíš a do skleníku se ti vrátí. A že prý bršlice ničí zahradníkovi zdraví. Akorát, že ona jeho zdraví prospívá. 


V pokrmech si ji lidé v mnoha zemích oblíbili jako zdroj životní síly. Uvádí se, že bršlice obsahuje draslík, železo, vápník, hořčík a vitamin C. Lidové léčitelství bršlici využívá:

  • pro její močopudné účinky,
  • list přiložený na bodnutí hmyzem poněkud zmírní nepříjemné pocity,
  • čaj z bršlice pomáhá při léčbě dny – podagry (proto i latinský název Aegopodium podagrari). Vylučuje z těla soli kyseliny močové a chloridy.
  • Bršlice prospívá při chorobách zažívacího ústrojí.
  • Zevně tiší bolest na zanícených místech,
  • léčí hemoroidy,
  • mírní otoky kloubů,

 

Bršlice patří do čeledi miříkovitých. Do jejího rozsáhlého příbuzenstva patří mimo mnohé jiné fenykl, kopr, kmín, koriandr, libeček, mrkev, petržel, pastinák… Smíchejte chuti všech vyjmenovaných bylin. Ano, tak chutná bršlice.Bršlicí opravdu není co zkazit. třeba

 

 Karbanátky s bršlicí

  • 400 g mletého vepřového nebo kuřecího masa (nebo směs)
  • 200 g vařených krupek, krupek, vařené pšenice nebo vařených pšeničných vloček
  • lžíce tuku, 1 menší cibule
  • 2 – 3 plné hrsti bršlicové nati,
  • drcený kmín, černý pepř, sůl
  • troška strouhanky nebo celozrnné mouky
  • olej nebo sádlo na smažení

Maso a uvařenou obilninu jemně pomelu, jen v případě krupek je nechám vcelku. Cibuli jemně nasekám a osmažím na tuku (sádlo, olej) dohněda.

Bršlici dobře omyji a jemně nasekám. Dochutím lžičkou soli, kmínem, pepřem. Jiné koření nedávám, protože už sama bršlice má kořenitou chuť. Dobře promísím. Tvaruji karbanátky nebo válečky, které obalím ve strouhance nebo v celozrnné mouce. Osmažím na tuku a podávám s přílohami obvyklými pro karbanátky.


  • Poznámka: Produkty z ječmene (kroupy, krupky) nebo ze pšenice dostatečně zpevní. Kdyby však někdo chtěl místo vyjmenovaných obilnin použít jiné obiloviny (pohanku, čirok, jáhly, amarant, merlík…), je třeba směs něčím zpevnit. Nejjednodušší je vejcem a strouhankou, nebo vejcem a bramborovou či kukuřičnou moučkou.

  nebo

 

Karí smetanová polévka z bršlice a brambor

  • 500 g brambor
  • 2 notné hrsti mladé bršlicové nati
  • 1,5 l drůbežího vývaru,
  • půl lžičky drceného kmínu
  • půl lžičky karí, sůl, pepř,
  • 1 menší cibule + plátek másla
  • zakysaná smetana (případně rostlinná náhražka mléka)
  • pažitka nebo medvědí česnek na posypání,
  • případně 2 vejce + 1 plátek másla

Cibuli nasekám (nemusí být nijak na jemno) a osmažím na plátku másla do světle hněda. Zaliji kuřecím vývarem. Přidám nakrájené brambory, zhruba posekanou nať bršlici a kmín. Uvařím do změknutí brambor.

Pak přiliji půl kelímku zakysané smetany, která polévce dodá pikantní nabřesklou chuť. Kdo nepoužívá mléko kravské, použije své vyzkoušené rostlinné “ne-mléko”. Obsah hrnce rozmixuji  Ochutnám, dochutím karí, černým pepřem a případně solí.

Na druhém kousku másla usmažím dvě vajíčka. Umíchám je do tuha. Polévku naliji do talíře, doprostřed dám kopeček vajíček a posypu pažitkou nebo sekaným medvědím česnekem. Podávám velmi horkou.

  • Je možno polévku udělat bez smetany a tu pak dát na stůl, aby si každá posloužil podle chuti.
  • Vajíčka lze vynechat a nahradit třeba krutony.

Bršlice má v kuchyni nesmírně široké použití. Můžeme ji dát kamkoliv, kde bychom pouřili petrželovou nebo celerovou nať. Jen s tím rozdílem, že chuť bršlice je zajímavější, protože se v ní harmonicky snoubí vůně mrkve, petržele a celeru.

Pokrmy z mletého masa:
Bršlici je možno přidat do tradičních karbanátků, sekané pečeně, čevabčiči, masových směsí na topinky, masových nákypů.

Velikonoční speciality:
Bršlice je vedle kopřiv a popence další „divoká zelenina“, kterou lze nasbírat 
už na Velikonoce (zejména, je-li příznivé počasí). Z bršlice se dělají „zelené“ polévky na Zelený čtvrtek. Přidává se do tradiční hlavičky, velikonoční nádivky.

Vaječné pokrmy:
Bršlice se hodí do vajec na omelety. Nebo lze bršlici rychle podusit s cibulí, zalít vejci a umíchat na chutnou jarní smaženici. 
Na topinkách a posypaná třeba strouhaným taveným primátorem chutná báječně.

Omáčky:
Bršlice zajímavě okoření – a dodá jim i hmotu – omáčky na přelévání těstovin. Dobré dílo vykoná hlavně o omáčkách á la boloňská nebo v omáčkách smetanových (třeba s kuřecím masem a karí).

Domácí polévkové koření:
Když si přes jarní a letní sezonu suším bylinky pro směs 
domácího polévkového koření, začínám zjara bršlicí. Ta ve směsi činí nezanedbatelnou složku. Víc v samostatném článku Domácí polévkové koření: : Bez chemie, jenom ze zahrádky, lesů, luk a strání

Zeleninové pokrmy:
Bršlice obohatí všechny vařené nebo dušené 
zeleninové pokrmy.Může se použít všude tam, kam bychom dali petrželku nebo celerovou nať: různá ragú, zeleninové nákypy, karbanátky. Dále do zeleniny připravovaní podobně jako špenát (medvědí česnek, mangold, kadeřávek a podobně). 

Zapékané těstoviny či zapékané brambory přídavkem bršlice jenom získají. A nezáleží na tom, zda je zapékáme se zeleninou, uzeninou, mletým masem, s žampiony – nebo i jinak.

Polévky:
Bršlice se hodí do jakékoliv polévky. Velmi prospěje bramboračce, zahuštěným zeleninovým polévkám (kapustové, květákové), příjemně okoření polévky luštěninové: fazolovou, čočkovou, cizrnovou…). 
Nasekaná na drobné kousky vylepší chuť i nezahuštěným vývarům.

Bramboráky:
Jemně sekaná bršlice zajímavě ochutí bramborákové těsto. Jarní verzi bramboráků jako od babičky lze vytvořit i s kombinací s mladými kopřivami. Tužší bršlici je lepší předem spařit vřelou vodou.


čerpáno a více i s fotkami na http://makova-panenka.cz/rady/co-dobreho-zdraveho-a-zadarmo-uvarit-brslici-plevelnou-potravinu-budoucnosti/