Jak se budí mravenci

„Kdysi jsem slyšel takový příběh o tom, jak se budí jeden druh mravenců. Samozřejmě jdou spát na zimu pod zem, mraveniště zapadne sněhem a mravenci spí. Když na jaře začne svítit sluníčko a paprsky prohřívají zmrzlé mraveniště, nějaký paprsek tepla dosáhne až k tomu mravenečkovi tam na konci, který se celý zkřehlý po zimě probere a ještě polospící se vyplazí nahoru. Tam se vystaví sluníčku, úplně se otevře a nasaje teplo. A když je zahřátý a prokrvený, jde dolů a obejme mravence, který je vedle něho. Zahřeje ho natolik, že pak už nahoru běží dva. A zase se vystaví sluníčku, nasají teplo a běží dolů probudit další dva, čtyři, osm, šestnáct a třicet dva…Až se vzbudí celé mraveniště. A já si myslím, že toto by mělo být živé křesťanství, které pomáhá. Pokud se nevystavíme Boží lásce, neprohřejeme se, nezmění se naše motivy na nesobecké, tak nemůžeme nikomu pomoct. Naše poslání je, abychom šli tam dolů. Vidím, jak je spousta lidí ztuhlých, zkřehlých, jak potřebují obejmout a přivést na sluníčko. A když jsou nahoře, tak jsou rádi, že mohou jít zachraňovat dalšího človíčka.“

Rostislav Homola, kaplan písecké nemocnice

http://www.piseckysvet.cz/…nci a převzato z rekondice  v Lipníku