Naplno člověkem

Naplno člověkem

Jednou na své dovolené jsem stál na molu a pozoroval mladého chlapce, který se právě chystal vyplout kolem světa ve člunu doma vyrobeném. Na molu byl shluk lidí, ale do jednoho pesimisté. Volali: " Nikdy se ti to nepodaří. Nebude ti stačit jídlo. Slunce a vítr jsou nebezpečné. Člun stěží odolá vlnám a bouři."

Když jsem slyšel tato źastrašující varování, pocítil jsem potřebu dodat odvážnému chlapci odvahu a povzbuzení. Začal jsem gestikulovat rukama a volat: "Šťastnou cestu! Jsi vážně dobrý! Jsem s tebou! Jsem na tebe hrdý! Hodně štěstí kamaráde!"

Tento příběh naznačuje, že existují dvě různé skupiny lidí. Jedni cítí povinnost nás upozornit na nepříjemnosti a strasti života a co zlého se nám může stát a druzí jsou zde, aby šířili důvěru a povzbuzují nás: Šťastnou cestu!"

Pro svou životní orientaci si raději vybírejme tu druhou skupinu.

Od Jany



Labuti pirka