Včelí bodnutí Včelí bodnutí

Včelí bodnutí

dle internetu  a deníku Právo

Speciální pinzetou loví z úlu třiačtyřicetiletý učitel Michal Hájek včelku
a přikládá si ji k lokti. Když ho bodne, ukazuje zblízka na žihadlo
pulzující v rance. „Tak se do těla pumpuje včelí jed. Obsahuje kolem
čtyřiceti známých složek, další nejsou zdokumentované. Mají značné
léčivé účinky,“ prozrazuje propagátor apiterapie neboli léčby včelími
produkty. Vpichů má za sebou za těch osm let, co se jí věnuje, více než
tři sta.


Od té doby, co včelařím, nejsem nemocný, tvrdí Michal Hájek.

Tenisový loket (chronický zánět šlach – pozn. red.)a hrozící operace byl pro tehdy
dvaatřicetiletého Michala Hájka důvodem, proč se začal zajímat o včelí jed. Absolvoval pětiletý maratón návštěv u klasických lékařů i lidových léčitelů. Jeden pocházel dokonce až z Koreje.

„. A pak šlápl na včelu. Čekal, že oteče, jako vždy předtím. Obvyklá alergická reakce se však nedostavila. Vzápětí zhlédl dokument o léčení včelími produkty v Číně.


Výsledek? Michal začal včelařit a zánětu šlach se díky včelám, jak věří, zbavil. Ozdravné bodnutí si aplikoval sám a dělá to doteď, i když už jen kvůli posilování imunitního systému. „Dříve jsem býval skoro hypochondr,“ připouští s úsměvem, „od té doby nejsem vůbec nemocný.“

Léčba včelím bodnutím má velmi dlouhou tradici. V Číně ji znali již před 3000 lety, navazovala tam na systém akupunktury. Jen místo jehliček se přikládaly včelky.Pro evropskou vědu apiterapii (z latinského apis, včela, a therapia, léčba – pozn. red.) objevil česko-německý lékař Philip Terč (1844–1917). Trpěl silným revmatismem ruky. Jednou ho do ní pobodaly včely a on zjistil, že bolesti ustoupily a ruka je daleko pohyblivější. Léčbu vyzkoušel na stovkách pacientů a většině se výrazně ulevilo. Lidové léčitelství však s včelím jedem pracovalo už dlouhá staletí předtím.


„Navazuji na to, co znali naši pradědové,“ potvrzuje Michal Hájek. Lékařské vzdělání nemá, a proto při léčbě těch, kteří se na něj obrátí s žádostí o pomoc, spolupracuje s odbornými fyzioterapeuty. „Přístup k pacientovi je individuální,“ odpovídá Michal na otázku, jak apiterapie probíhá. „Prvním vpichem se testuje alergická reakce. Pokud nastane, není léčba možná. Může ji absolvovat pouze člověk, který není alergický na včelí jed, nemá srdeční vadu a není diabetik závislý na inzulinu,“ varuje.

Není výjimkou, že nemocný tuto terapii vzdá. Může totiž vyvolat nevolnost, zvracení, případně další obtíže. „Měl by ji absolvovat člověk, který je plně odhodlán vydržet a projít všemi obdobími. Vyžaduje to sebezapření. Někdy ani to nestačí.

Apiterapie ž využívá i jiné podpůrné prostředky než jen včelí jed: květový pyl na
alergie nebo infekce, propolis na infekce či bolest v krku, med na zubní kaz a střevní problémy. „Včelí produkty jsou unikátní. Nejznámější z nich, med, působí silně protizánětlivě, zlepšuje trávení, posiluje psychiku i centrální nervovou soustavu a podporuje imunitní systém. Zvyšuje detoxikační schopnosti organismu a jeho užívání prohloubí spánek.”„Je vynikajícím podpůrným prostředkem při jaterních chorobách a onemocnění slinivky břišní. Lze jej užít i jako kosmetický prostředek, čistí pleť a zabraňuje akné. I popáleniny méně bolí a rychleji se hojí, přikládáme-li na ně medové obklady,“ tvrdí Michal Hájek. Ostatně med je jedinou potravinou, která se nekazí. Byl nalezen v hrobce faraóna Tutanchamona. Vypadal i chutnal, jako by ho tam uložili včera.V sousedním Německu je apiterapie uznávanou léčebnou metodou. Studovat ji lze i na lékařské fakultě v rumunské Bukurešti, od roku 2007 také v Číně.


Užitečnost tohoto hmyzu je zdrojem mnoha přísloví a pohádek. „Je schopen nechat projít svým ústrojím i toxiny obsažené v rostlinách, a přesto produkuje vysoce léčivé přípravky,“ upozorňuje Michal Hájek a dodává, že se svými včelami často rozmlouvá.

čerpáno z internetové prezentace a článku M.Hájka v deníku Právo