Matka Tereza
Matka Tereza
(rodným jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu
Narodila se 26. srpna roku 1910 v albánské rodině jako nejmladší dcera úspěšného obchodníka a farmaceuta Nikolle Bojaxhiu a Drane Bojaxhiu (Barnaj rodné příjmení) ve městě Shkupi (dnešni Skopje).. Pokřtěna byla jménem Agnese, ale doma jí říkali Gonxha (poupátko).[3] Otec jí zemřel, když měla osm let.[4] Již ve svých dvanácti letech se rozhodla pro řeholní život. Balkánské války i první světová válka změnily politickou mapu světa a Skopje připadlo Makedonii. Tyto události rozptýlily rodinu Bojaxhiuových po světě. Agnese odešla do Irska a v roce 1928 vstoupila do kongregace Loretánských sester. Toto řeholní společenství bylo aktivní hlavně v Indii, což Agnesu přitahovalo.
Po krátké přípravě v Dublinu v roce 1929 Agnese odjela do Indie. V Dárdžilingu složila slib novicky a přijala jméno Tereza. Na misionářské dívčí škole vyučovala zeměpis. Pro nadání a organizační schopnosti bylo Tereze svěřeno vedení Vyšší misijní školy St. Mary’s High School v Kalkatě.
V roce 1946 sestra Tereza po dohodě s představenými opustila loretánský klášter a začala se věnovat nejchudším a umírajícím. V roce 1949 ji obklopil dostatek spolupracovnic, aby mohla založit kalkatskou kongregaci Misionářek milosrdenství (Misionářky lásky, kongregace Milosrdenství).
Svatý stolec 7. října 1950 uznal nové řeholní společenství řídící se františkánskými principy.Tereza zakládala útulky pro umírající, sirotky a opuštěné děti. Budovala nemocnice a školy. Během několika roků vyvinula obrovské úsilí a podařilo se jí položit základy velkému humanitárnímu dílu.
Na sklonku života absolvovala řadu cest po světě a využívala své popularity a možností setkávat se s významnými osobnostmi k podpoře sociálních aktivit své kongregace a šíření křesťanských myšlenek. Odmítavý postoj k potratům se stal podstatnou částí řeči u příležitosti udělení Nobelovy ceny míru. Potraty označila za „největším ničitelem míru“ a prohlásila: Může-li matka zabít své dítě, co brání mně zabíjet vás a vám zabít mě?[5]
Při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Římě v roce 1983 dostala srdeční infarkt. Po druhém infakrtu v roce 1989 jí byl voperován kardiostimulátor. V roce 1991 při návštěvě Mexika dostala zápal plic, který zhoršil její srdeční potíže. Navrhla svou rezignaci, která ovšem nebyla řádem přijata.
Matka Tereza zemřela 5. září 1997. V Indii byl vyhlášen státní smutek. Tělo zesnulé bylo vystaveno v kalkatském kostele sv. Tomáše – rozloučit se přišly statisíce lidí. V době její smrti měl její řád přes 4 000 sester v 610 misijích (123 zemí).
20. prosince 2002 – papež Jan Pavel II. vydal dva dekrety, v nichž se oficiálně uznávají heroické ctnosti Matky Terezy a také zázrak, na jehož základě může být Matka Tereza prohlášena za blahoslavenou. Jednalo se o nevysvětlitelně náhlé uzdravení mladé indické ženy, vyznavačky animistického náboženství.
19. října 2003 v průběhu Světového misijního dne byla Matka Tereza slavnostně prohlášena za blahoslavenou. – dle Vikipedie
Citáty
29. května v 18:58
Matky Terezy 1910 – 1997
Nečekejte na to, až Vás někdo povede, začněte sami, člověk člověku
Matka Tereza nás učila svým příkladem, co to opravdu znamená „žít“ evangelium
O LÁSCE
„ Když lidi soudíte, nemáte čas je milovat“
„Snažím se dávat chudým lidem z lásky to, co si bohatí mohou pořídit za
peníze. Ne, malomocného bych se nedotkla ani za tisíc liber, ale velmi ráda o něj pečuji z lásky k Bohu.“
„Objevila jsem paradox: když milujete, až to bolí, pak už to není bolest, ale jen
víc lásky.“
„Nevím přesně, jaké to bude v nebi, vím však, že až zemřeme a přijde okamžik,
kdy nás Bůh bude soudit, NEBUDE se nás ptát: Kolik dobrých věcí jsi v životě
udělal?, ale zeptá se: Kolik LÁSKY jsi vložil do toho, co jsi dělal?“
„Když je člověk nechtěný, nemilovaný, zanedbaný, všemi zapomenutý, to je myslím větší hlad, větší chudoba, než když člověk nemá co jíst.“
Nemyslete si, že aby láska byla pravá, musí být mimořádná. Je zapotřebí, abychom milovali neúnavně.“
- Dobré skutky jsou články, které vytvářejí řetěz lásky.
„V tomto životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou.“
„Slova, která nedávají světlo Kristovo, zvětšují temnotu.“
„Nespokojme se jenom s dáváním peněz. Peníze nestačí, peníze si lze sehnat,
ale oni potřebují vaše srdce, aby je milovalo. A tak všude, kde jdete, rozsévejte
lásku.“
„Potřebujeme nalézt Boha a jeho nelze nalézt v hluku a neklidu. Bůh je přítel
ticha. Podívejte se, jak příroda – stromy, květiny, tráva – roste v tichu,
podívejte se na hvězdy, měsíc a slunce, jak se pohybují v tichu…. Potřebujeme ticho, abychom se mohli dotknout duší.“
„Na konci svého života nebudeme souzeni podle toho, kolik jsme získali diplomů, kolik jsme vydělali peněz nebo kolik jsme vykonali velikých věcí.
Budeme souzeni podle: „Byl jsem hladový a dali jste mi najíst. Byl jsem bez
Domova a ujali jste se mě.“
Jestliže jste ještě nepřijali Ježíše do svého srdce, můžete to učinit teď touto krátkou modlitbou:
„Drahý Ježíši, věřím, že jsi Boží Syn a můj Spasitel. Potřebuji tvou lásku, aby mě očistila od mých chyb a špatných skutků. Potřebuji tvé světlo, aby zapudilo všechnu temnotu. Potřebuji tvůj pokoj, aby naplnil a utišil mé srdce. Otevírám nyní dveře svého srdce a prosím tě, abys milostivě přišel do mého života a udělil mi svůj dar věčného života.
Amen.“
„Když chceme, aby lidé poselství o lásce slyšeli, musíme ho vyslat. Abychom uchovali lampu hořící, musíme do ní stále přidávat olej.“
„Ježíš je můj Bůh.
Ježíš je můj Ženich.
Ježíš je můj Život.
Ježíš je má jediná Láska.
Ježíš je mé všechno!“
Matka TEREZA
Zpracováno dle internetu
