Magnetismus peněz
svámí KRIJÁNANDA
Kapitola 12
LSTIVÉ PODVĚDOMÍ
Bylo by celkem snadné kontrolovat mysl, kdyby vědomé myšlenky byly jediné s čím se musíme zabývat. Na neštěstí ovšem a proti našemu tajnému přání o jednoduchosti, vědomá mysl je jen špička ledovce ohromného vědomí. V hloubce podvědomí, příliš hluboko pro vědomé rozpoznání, jsou pohřbena nenaplněná přání a nevyřešené sklony, které často vystoupí proti jakémukoliv cíli, kterého chceme vědomě dosáhnout.
Jeden můj přítel byl ve válce Indie a Pákistánu. Vzhledem k tomu, že indická letadla ostřelovala dálnice, musel autobus, v němž cestoval, změnit trasu. V určité chvíli sjel autobus do koryta řeky. Řidič požádal cestující, aby vystoupili a pomohli autobus tlačit.
Za čtvrt hodiny se autobus nepohnul ani o centimetr. Zmatený řidič odstoupil stranou, aby se podíval co se děje. S překvapením viděl, že polovina cestujících tlačila autobus zezadu, jak řekl a druhá polovina ho tlačila zepředu !
Jak často máme takový sklon. Důležitý aspekt křišťálové jasnosti je tedy nepracovat mentálně sami proti sobě. To je snazší říci než udělat právě kvůli ohromnému subkontinentu v mysli. V zásadě je každá lidská bytost jako dům, rozdělený na dvě části proti sobě. Jedna část naší povahy říká ano životu a druhá část s tím nesouhlasí, odmítá to. Pochybnosti, strach a starosti zasahují a blokují dokonce naše nejlepší úmysly. Někteří lidé se snaží utéci a ukrýt se v nevědomí alkoholu, drog nebo přemírou spánku.
Touha po pozvednutí vědomí, být více všímaví, mít více kontroly nad svým životem, být laskavější nebo klidnější a ochotni odpouštět než se hněvat, pramení z našeho nitra. Povinnost pozvednout sami sebe je dobrovolná povinnost z našeho nitra.
Lidé, kteří dávají volný průchod zlosti, mohou na krátko mít pocit, že se jí zbavili. V žádném případě však samotný sklon k zlosti neopustil je! Pokaždé když podlehnou této emoci, ve skutečnosti potvrdí, že vztek je schůdný způsob jak čelit těžkým okolnostem.
Jak řekl Jógananda: „Období neúspěchu je nejlepší chvíle na zasetí semínek úspěchu.“
Nemůžeme jednoduše vyřešit naše „komplexy“ tím, že se jim poddáme. Snažit se získat mentální klid tím, že přijmeme naší nižší přirozenost – jak dokonce někteří takzvaní „duchovní“ učitelé naší doby doporučují – je proces, který se neliší o mnoho od chirurgické operace známé jako „čelní lobotomie“.
Vlastně si musíme zvyknout na myšlenku, že jsme neustále zaměstnáni vnitřním zápasem. Proto známé indické Písmo, Bhagavad Gíta, umístila jeviště lidského života na bitevní pole.
