Mezinárodní den žen
má svůj původ v době sociálních krizí a příprav států na nadcházející světovou válku. V této době se začaly ženy zasazovat o svá práva a pronikat tak do veřejného života. Počátky můžeme spatřovat v roce 1907, kdy se konal první mezinárodní sjezd socialistických žen ve Stuttgartu. Právě zde padl návrh, aby se ženy určitý den v roce scházely a požadovaly volební právo. Této konference se účastnilo téměř 60 delegátek z 15 zemí. Důvodem proč se měly ženy v boji za svá práva scházet v jeden určitý den, byla snaha upozornit na tuto problematiku širokou veřejnost, jak ženy, tak také muže. Tento svátek tudíž neznamená přežívání socialismu v naší zemi, ale mezinárodní ocenění ženám celého světa.
V roce 1908 se pak sešlo několik tisíc žen a pochodovalo ulicemi v New Yorku. Demonstrovaly za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, volební právo a za politická a hospodářská práva pro ženy. Od tohoto roku se pak ve Spojených státech začal slavit poslední únorovou neděli „Národní den žen“. V Evropě byl Den žen zaveden o dva roky později, v roce 1910, na druhé mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani, kdy se z tohoto dne stal mezinárodně oslavovaný den na návrh Clary Zetkinové, německé socialistky a zakladatelky dělnického ženského hnutí. Clara Zetkinová prosadila pořádání mezinárodního svátku za účelem boje za volební právo žen. V Kodani tak došlo k proklamování Mezinárodního dne žen na počest boje žen za svá práva a dosažení volebního práva. Poprvé se ženy takto organizovaně sešly o rok později, v roce 1911, v několika evropských zemích, mimo jiné také v Rakousko-Uhersku.
Později se dnem žen stal 8. březen, který se ustálil po první světové válce a to především vlivem demonstrace žen a jejich protestních akcí proti 1. světové válce konaných v Petrohradě 23. února roku 1917. Po abdikaci cara byla ustavena prozatímní vláda, která schválila volební právo žen. Podle gregoriánského kalendáře je 23. únor vlastně 8. březen a proto se tento den ustanovil jako Mezinárodní den žen.
MDŽ byl oficiálně uznán OSN v roce 1975, což byl Mezinárodní rok žen. V tomto roce MDŽ uznalo také mnoho národních vlád. V roce 2001 vydal generální tajemník OSN u příležitosti MDŽ poselství, kde zdůrazňuje problém současné doby - nerovnoprávné zastoupení žen v politickém životě. Upozornil na to, že je třeba do rozhodovacích procesů zapojit více žen, neboť jejich přístup může v mnohém přispět v předcházení konfliktů a zajišťování míru.
Dnes je MDŽ demonstrací za odstranění diskriminace a lepší pracovní podmínky žen a připomínkou boje za jejich rovnoprávnost.
Zajímavá akce u příležitosti MDŽ probíhá každoročně v Japonsku v Hirošimi, kdy esperantské ženy z města prvního výbuchu atomové pumy v roce 1945 osloví každým rokem esperantské svazy celého světa o mírové poselství u příležitosti zachování míru na téma Hirošima . Nagasaki a Fukušimo Z poselství těchto klubů vzniká týdenní mírová výstava podporovaná starostou města Hirošima. Na letošní výstavu mírových poselství esperantských žen se sešlo v letošním roce 234 příspěvků z celého včetně 9 poselství z naší republiky. Po skončení výstavy obdrží každý účastníků poděkování s malým dárečkem.
Čerpáno z http://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/proc-se-slavi-mdz a dle Hirosima esperanto centra B.H.
