Proč mají měsíce tak divné názvy Proč mají

Proč mají měsíce tak divné názvy


dle MF dnes

Většina pojmenování měsíců pochází z předslovanských dob a protože jsme svébytný národ, ponechali jsme si je navzdory mezinárodním "májům" a "januárům"

    Slováci to mají v tomto ohledu jednodušší a nemusí se tolik trápit s učením názvů měsíců v angličtině nebo francouštině.

    Některá poojmenování dokážeme snadno vysvětlit - třeba duben (ano hádáte správně, lidé pojmenovali čtvrtý měsíc podle dubu, na kterém právě v tomto období začínají rašit lístky) nebo leden od slova "led". Květen podle toho, že vše kvete, červen a červenec pravděpodobně podle červených plodů a listopad od padání listí. Například s únorem je to ale složitější - po lednu nastává obleva a země se "unoří"  nebo taky "noří" ve vodu a bláto. Březen je březnem díky rašícím břízám (podle někoho i kvůli kravám, které bývají "březí" Srpen  našel jméno  díky srpu, se kterým se v létě pracovalo o žních. Září a říjen mají stejný základ - jeleni se "zařijí" neboli jim začíná "říje". Prosinec je možná nejzáhadnější.Podle některých výkladů pochází ze staročeského "prosiněti" - kdy slunce prosvítá skrz mraky "siný" je modravě šedý podle jiných od "prosa". Před rozšířením brambor se totiž v zimě hodně jedla prosná kaše.

otištěno v rubrice Děti se ptají proč v příloze     MF  rodina Dnes č.13 z 6.dubna