Lidové pranostiky dle měsíců
LEDEN
* Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější
* V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává
* Suchý leden - mokrý březen
* Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží
* V lednu mráz - těší nás, v lednu voda - věčná škoda
* V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to
* Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu
* Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu
ÚNOR
* Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi
* Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží
* Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá
* Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky
* Únorová voda - pro pole škoda
* Únor bílý - pole sílí
* Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště
- BŘEZEN
* Březnové slunce má krátké ruce
* Když větrové nakonec února uhodí, moc obilí se na poli urodí
* V březnu vítr, v dubnu déšť, pak jistě úrodný rok jest
* Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí
* Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude mrazů po velikonocích
* Březen bez vody - duben bez trávy
* V březnu prach a v dubnu bláto, sedlákovi roste zlato
* Suchý březen, studený duben, mokrá máj, bude v stodole ráj
- DUBEN
* Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu
* Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje
* Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem
* Dubnový sníh rodí trávu
* Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce
* Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí
* V dubnu čas a panský kvas
* Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň
KVĚTEN
* Když máj vláhy nedá, červen se předá
* Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj
* Deštivý květen - žíznivý říjen
* V máji vlhko, chladno, bude vína na dno
* Mokrý máj - v stodole ráj
* Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají
* Suchý květen - mokrý červen
* Je-li v květnu večer tráva zarosena, hojně bude vína, hojně sena
* Na mokrý květen přichází suchý červen
- ČERVEN
* Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá
* Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko
* Co červen nedá do klasu, červenec nažene v času
* V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí
* Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí
* Červen mokrý a studený, bývají žně vždy zkaženy
* Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září
- ČERVENEC
* Červenec žne žita, višně k tomu vítá
* Když dne ubývá, horka přibývá
* V červenci déšť a slunečná pohoda, hojná bude v příštím roce úroda
* Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje
* Co červenec neuvaří - srpen nedopeče
* Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve
* Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš
* V červenci do košile rozdělej se, a v prosinci po uši oděj se!
- SRPEN
* V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné
* Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží
* Co červenec neuvaří, srpen nedopeče
* Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí
* Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu
* Šedá mlha v srpnu nezdravá
* Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí
* Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí
* Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak
ZÁŘÍ
* Po hojných deštích v září osení zimní se podaří
* Září - máj podzimu
* Co srpen nedovařil, září nedosmaží
* Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů
* Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří
* Divoké husy na odletu, konec i babímu létu
* Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom
* Jaké počasí v září, tak se i v březnu vydaří
ŘÍJEN
* Teplé září - říjen se mračí
* Říjnové bouřky ohlašují nestálou zimu
* Čím déle u nás vlaštovky v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají
* Po teplém září, zle se říjen tváří
* Vznášející se pavučiny babího léta, poslední to pozdrav léta
* V říjnu mnoho dešťů, v prosinci mnoho větrů
* V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý
* Říjen a březen rovné jsou ve všem
- LISTOPAD
* Teplý říjen - studený listopad
* Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude
* Když listí v listopadu dlouho nepadá, tuhá zima se přikrádá
* Jaký listopad, takový březen
* Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží
* Studený listopad - zelený leden
* Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok
* Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá
- PROSINEC
* Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu
* Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní
* Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí
* Lepší vánoce třeskuté než tekuté
* Jaký prosinec, takový celý rok
* Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich
* Když měsíc o vánocích ubývá, rolníku úrody přibývá
* Pošmurný prosinec dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení
převzato z internetu
