Obecný dům Praha Obecný dům

Obecný dům Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obecní dům (původním názvem Reprezentační dům hlavního města Prahy) čp. 1090 je jedna z nejznámějších secesních staveb v Praze, jež stojí na náměstí Republiky , v sousedství Prašné brány naproti domu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům.


Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV. jako své sídlo, a poté dvůr ještě sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad.

Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská a průchod do Prašné brány v Celetné ulici. Protože z Královského paláce vycházely korunovační průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. Královské cesty. Areál byl později využíván k různým účelům, když byl využíván jako seminář, byl v areálu také postaven kostel svatého Vojtěcha. V letech 1902 - 1903 byly všechny budovy v areálu včetně kostela zbořeny.Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1994–1997.


Obecní dům byl vystavěn v letech 1905–1912 na základě vítězství v architektonické soutěži podle plánů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara.
Jeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca. 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivalu Pražské jaro, varhanní koncerty aj. kaváren..


Smetanova síň Obecního domu vznikla v letech 1905-1912 podle návrhu architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky a na jeho výzdobě se podílela řada významných umělců. V letech 1992-1994 prošel s celou budovou důkladnou rekonstrukcí.


Smetanova síň je umístěna v patře a zabírá téměř celé střední křídlo budovy až do střechy. Vstupuje se do ní několika vchody, hlavní vstup je z ústředního foyer v prvním patře. Sál má zhruba obdélný půdorys s obloukovitě zakončenými kratšími stranami. Nad hlavním vchodem (ze strany Náměstí Republiky) je hlavní balkon, na opačné straně pódium a varhany. Po delších stranách jsou v širokých segmentovitých výklencích lóže, balkony a nahoře galerie, kterým se podle jejich tvaru říká "mušle". Strop sklenutý plackou na čtyři rohové pilíře má uprostřed velké eliptické okno.Sochařskou výzdobu tvoří dvě štuková sousoší po stranách pódia, "Vyšehrad" a "Slovanské tance" od Ladislava Šalouna. Reliéfy na parapetech balkonů a galerií od Josefa Nováka představují české skladatele. Další plastiky a štuky jsou od Ladislava Kofránka a Josefa Kalvody. Malby na stropě a na stěnách (alegorie Hudby, Tance, Poezie a Drama) jsou od Karla Špillara
Smetanova síň a celý Obecní dům je pozoruhodně zachovaný celek secesního umění, od architektury, plastik a maleb až po drobná díla uměleckých řemesel vynikající kvality, jako jsou svítidla, lustry nebo mříže. I poslední rekonstrukce pečlivě dbala na to, aby byl sál obnoven přesně v původní podobě i s těmito detaily. Konzervativní, spíše novobarokní architekturu se secesní výzdobou následující generace českých umělců v meziválečné době ostře odmítala, díky nedávnému oživení zájmu o secesi však přitahuje i Smetanova síň


Další sály jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce.V přízemí a v suterénu je několik restaurací a vináren


V okolí Obecního domu se nacházejí další významné objekty:
• Dům U Hybernů s divadlem Hybernia
• Věžníkovský palác (dnes hotel Kempinski)
• Swéerts-Šporkův palác
• Palác Losyů z Losinthalu (Lidový dům)
• Masarykovo nádraží