Kailas - posvátná hora Tibetu Kailash

Kailas - posvátná hora Tibetu

Kailas  je  nejposvátnější tibetská hora.


V sanskrtu se hora jmenuje Kailāsa, v tibetštině se hora nazývá Gang Rinpočhe, což znamená „ledový klenot“ či „drahocenný sníh“.
Horu Kailás (6714 m) najdeme v západním Tibetu, 960 km západně od Lhasy a 100 km severně od města Purang. Je nejvyšším vrcholem hřebenu Gangkar Tise (Gang Rinpočhe) patřícího do velehorského masívu Transhimálaj. Skalnatá pyramida posvátné hory Kailás s vrcholem pokrytým věčným sněhem a ledovcem převyšuje okolní rozlehlé pláně o více než 2000 m. V oblasti pramení čtyři posvátné řeky - asijské veletoky - Karnali (přítok Gangy), Indus, Satledž, Brahmaputra. V řídce obydlené oblasti dosud volně žijí vzácná zvířata např.jsou kjang, čiru, goa a další.  Třicet kilometrů jižně od Kailásu se nachází dvojice posvátných jezer Manasarovar a Rakas.


Hora Kailás je nejposvátnější horou pro čtyři asijská náboženství: bönismus, buddhismus, hinduismus a džinismus. Je také považována za velkou přírodní mandalu a střed světa – mytickou horu Méru. Nejstaršími uctívači hory byli patrně bönisté, kteří dodnes chápou a zobrazují Kailás jako devítistupňovou svastikovou horu, mystickou duši vnitřního světa.  Pro hinduisty a buddhisty je Kailás vnímán jako mužský prvek, falus z kamene a ledu, a tvoří tak celek s blízkými posvátnými jezery Manasarovar a Rakas, které reprezentují bezedný a tajemný ženský prvek. Pro hinduisty je vrchol Kailasu trůnem Šivy, který zde přebývá se svojí manželkou Párvatí a synem Ganéšou. Pro buddhisty je sídlem Demčoga, jednoho z buddhů soucítění. Pro džinisty je Kailás posvátnou horou Aštapada, kde první tírthankara Adinátha dosáhl duchovního osvobození, často ji zobrazují na svých kosmogramech. Na úpatí hory meditoval tibetský buddhistický světec Milaräpa a podle legendy zde svedl vítězný boj s bönistickým mágem Naro Bončhugem.


Poutníci se na cestu kolem Kailásu vydávají nejméně od 13. století a dosahují tak zvyšování a obnovování duchovní síly a poznání. Kailás obcházejí po okruhu dlouhém 56 kilometrů, buddhisté a hinduisté ve směru hodinových ručiček, bönisté proti směru. Okruh začíná a končí v městečku Darčhen na úpatí Kailásu. Na trase jsou tři buddhistické kláštery – Čhöku, Dira Phug a Zuthul Phug. Z pohřebiště Vadžrajóginí se stoupá do nejvyššího bodu okruhu, průsmyku Dolma La ve výšce 5670 m n.m.. Ve stoupání poutníci zanechávají části oděvu, pramínky vlasů či jiné osobní věci. Někteří poutníci okruh odměřují délkou svého vlastního těla – sepnou ruce k čelu, krku a srdci, kleknou si, pokloní se, položí celé tělo na zem, ruce sepnou za hlavou, udělají značku v prachu, zvednou se, pokročí na označené místo a vše se opakuje. Na sobě mají koženou zástěru, na rukou a kolenou chrániče z tvrdé kůže nebo dřevěné destičky.

 
První zprávy o existenci mýtické hory Kailás pronikly do Evropy až v 17. století. Podrobnější informace pak podal Sven Hedin, který v roce 1906 absolvoval trasu buddhistického poutního okruhu kolem hory.
Na vrcholu Kailásu nikdy nestanula žádná horolezecká výprava. Po čínské anexi byla oblast až do roku 1985, stejně jako celý Tibet, pro cizince zcela nepřístupná. V roce 1980 dokonce čínské úřady sdělily italskému horolezci Reinholdu Messnerovi, že žádná hora Kailás neexistuje. V roce 1987 Messner od čínských úřadů povolení k výstupu na Kailás dostal, ale z úcty k posvátné hoře, Tibeťanům a jejich víře absolvoval pouze pouť kolem hory. Řekl, že do této hory by nikdy neměla být zaražena žádná skoba. A tak Kailás zůstává dosud nezlezený a v očích věřících neposkvrněný.
Čínské úřady v rámci tzv. „Programu rozvoje západní Číny“ z roku 1999 podporují rozvoj turistického ruchu v západním Tibetu, včetně oblasti Kailasu. U klášterů ležících na posvátném okruhu se budují ubytovny pro turisty. Méně zdatné turisty převážejí na hřbetech koní, zavazadla nosí jaci. V roce 2003 byl dokonce vypracován stavební projekt silnice pro džípy vedoucí po trase poutního okruhu, s cílem nalákat do oblasti turisty. Po protestech mezinárodních organizací se plánovaná komerční výstavba prozatím neuskutečnila, avšak ubytovací kapacity v Darčenu se zvyšují a v oblasti se plánuje letiště…


Zpracováno dle internetu (wikipedie) http://cs.wikipedia.org/wiki/Kailas a
Andreas Gruschke: Kailas (Gang Rinpočhe), na: «Posvátná místa království tibetského. Od Kailásu po Shambalu», Volvox Globator, Praha 2001; na straně 36–50. ISBN 3-424-01377-3  a cestovatelského zážitku D.L: