Krásy deště Krásy deště

Krásy deště

Karel Spilko

Vše se v životě mění stejně jako počasí.
Jednou svítí slunce, jindy je pod mrakem.
Když prší, můžeš si stěžovat, ale prší.
Déšť se tě neptá, zda se může projevit, prostě se k tomu sám „rozhodne“.
Nové věci časem chátrají, čerstvé ovoce se časem kazí, po zimě přijde jaro a my to nijak nezměníme.
Můžeš si pro sebe říci, že chceš více sněhu nebo více slunce,
ale to je vše, co s tím můžeš udělat.
I ty se měníš, tvé nálady, emoce a myšlenky jsou proměnlivé, jako vlny na moři.
Vše je totiž ve změně, v té kosmické, na kterou nemáme žádný vliv.
Je to jen náš nerozum rozčilovat se, když věci nejdou tak, jak chceme.
Tak můžeš věčným stěžováním si prožít celý život.
Jenže cesta ke klidu
– tomu vnitřnímu, po kterém toužíme, vede opačným směrem.
Přijetí změny, přijetí toho, co zrovna je, jako to, co má pro tuto chvíli být, je mistrovství pohybu, vysoká škola života.
Přijmout situaci, ve které se TEĎ nacházíš, přijmout vztahy, které se mění, nepřemlouvat Vesmír, ale spíše mu naslouchat, nás nikdo neučil.
Jsme v tom amatéři, proto život je někdy velmi těžký a žádné pozitivní, vynucené myšlení tě z toho nedostane.
Cesta z bláznivé světa svých požadavků k vnitřnímu klidu vede přes přijetí.
Nemusíš se vším souhlasit, stačí to jen přijmout.
Přijmi i svůj nesouhlas a svou neochotu přijímat.
Přijmi svou lhostejnost, svůj hněv, bezradnost a neutíkej od nich.
Když je přijmeš, přestanou být nebezpečné.
Nesnaž se neustále myslet „růžově“, zbytečně ti to odebírá energii.
Když přijde „blbá“ nálada, buď k sobě upřímný a přijmi ji.
A mezi těmi změnami a jejich přijetím se nezapomeň mít rád.
Potom přijetí se stane pro tebe rutinou, životním postojem,
ve kterém i déšť má svou krásu a změna svou moudrost.


čerpáno z    www.matrix-neo.cz



Labuti pirka