Brněnské podzemí
Město pod městem
Rozměry vodojemu ze 70. let 19. století jsou jen těžko představitelné. Podzemní síně totiž působí jako z jiného světa dávných zaniklých civilizací.
Tajemnou hlubinu ukrýval až do minulého týdne nenápadný uzoučký otvor v podlaze, připomínající kanál. Dolů vedl sedmimetrový zrezivělý žebřík. Voda tam za provozu dosahovala do výšky šesti metrů, celkem jí tam bylo skoro 20 000 kubíků.
Monumentální dómy napájela řeka Svratka
Brno vystavělo obří vodojemy uvnitř Žlutého kopce před 150 lety, kdy už přestala stíhat původní vodovodní síť. "Radní tehdy rozhodli, že budou brát vodu z řeky Svratky," řekl znalec podzemí Aleš Svoboda. Voda ale neměla příznivý obsah minerálů. Brno proto později začalo využívat vodovod z Březové. V roce 1997 pak přestaly monumentální zásobníky sloužit úplně. Podzemní laguny nemají ani Benátky
Ve čtvrtém nejspodnějším podlaží vodojemů jsou obří nádrže. "Jedna by se dala napustit vodou a lidé se tam budou moci projíždět na loďkách. V další může být výstava, další podzemní sály si lidé mohou objevovat sami s baterkami v ruce. Nakonec to může být stejné lákadlo, jako podzemní kostnice nebo Špilberk," tvrdí Oliva.
Pokud všechno klapne, Brno by mohlo unikátní podzemí, připomínající město pod městem, otevřít veřejnosti do dvou let. "Do jednoho z těch vodojemů je již vybudovaný vchod - tam stačí zavést elektřinu a vyřídit všechna potřebná povolení - takže ten by se mohl zpřístupnit už na příští turistickou sezónu," plánuje Oliva.
Lákadlo pro turisty i filmaře?
Prostory, jaké nemají zřejmě na světě obdobu, určitě zaregistrují kromě turistů i filmaři.
Brňané jsou už dnes přesvědčení, že štáby z Hollywoodu městu rádi zaplatí za možnost natáčení.
"Z fleku by se tu mohl točit Pán prstenů," myslí si lidé.
To pak může být dobrý zdroj příjmů pro město a investice do zpřístupnění podzemních katakomb se tak velmi rychle i ekonomicky vyplatí. dle zpráv TV
