Assisi
Rizia Guarnieri
Město s asi 27 tisíci obyvateli leží asi 20 km východně od Perugie na poměrně strmém jihozápadním svahu Monte Subasio, pod skálou, na jejímž vrcholku jsou zbytky středověkého hradu (Rocca maggiore). Z římského založení na terasách svahu se zachovaly městské hradby, někdejší fórum (dnes Piazza delle Commune), amfiteátr a chrám bohyně Minervy, přestavěný na dnešní Santa Maria sopra Minerva.
Assisi, které se rozkládá v srdci Umbrie je jedno z nejznámnějších měst na světě. Je to především díky františkánskému poselství, které se šíří již několik století do každého místa na zemi i do těch nejodlehleších koutů naší planety.
Místo, kde se v současnosti město rozprostírá, bylo osídleno již od nejstarších dob Umbry, což dokazují četné vykopávky.
První osídlení proběhlo již v době římské, kdy římské město Assisium bylo obehnáno mohutnými hradbami a stalo se kvetoucím obchodním střediskem. V roce 545 bylo obsazeno Goty, později ho dobyla Byzancie, až nakonec se dostalo pod vládu Langobardů.
Po roce 1000 prožívá Assisi období opětného rozkvětu, kdy se mění na ghibelnskou komunitu, která nejprve válčila s blízkou Perugií a později organizovala povstání proti despotické vládě Barbosy.
Do tohoto období spadá též narození sv. Františka, muže, jenž svůj život zasvětil dobru jiných a jeho život se stal též duchovní isnpirací současnoého papeže Františka.
S plynoucím časem roviny a pohoří, na nichž se kdysi střídaly úhory a husté lesy, změnily svou tvář a kolem města se rozprostřely olivové háje - symbol pokoje. Cestovatelé, kteří zde přijížděli koncem devatenáctého století, vdechovali mimo kouř z lokomotivy též vůni štírovníku a kochali se dojmy, jež skýtá nerovná krajina růžového kamene, která přetrvala staletí.
Pokojný život města narušovaly časté vnitřní války a epidemie.
I když dodnes okolní vesnice nejsou tichou poustevnou, stále nás u bran Assisi vítá vůně štírovníku a ovlivové stromky dále vypouštějí nové a nové výhonky - odvěký symbol pokoje.
Dnešní Assisi si zachovalo v neporušeném stavu svou staroměstskou podobu, čímž si současně uchránilo svou hlubokou duchovní tradici. Assisi, přitahuje poutníky a turisty doslova z celého světa, ale i z nedalekého ašrámu Ananda – evropské ananda komunity dle učení P.Joganandy
Assisi je též někdy přezdíváno městem kostelů a nejdůležitější místo z hlediska umění i pohledu náboženského je zde Bazilika sv. Františka, která je symbolem křesťanství a kde se v dolní části této baziliky nachází krypta s ostatky sv. Františka, jenž byl v roce 1939 prohlášen patronem Itálie, včetně jeho nejoddanějších druhů Rufina, Angela, Massea a Leona. Při výstupu z krypty se nachází frezky znázorňující františťánské ideály: Chudobu,Poslušnost a Čistotu a Chválu Františka mezi anděly, místo je vhodné i pro hluboké meditace.
Další katedrály, které stojí za návštěvu jsou například Katedrála sv. Rufina - kde sv. František poprvé kázal, Bazilika sv. Kláry, kde k sv. Františkovi poprvé promluvil Kristus a kde se nalézá krypta sv. Kláry nebo kostelík sv. Damiána, kde sv. Klára prožila 42 let mezi věřícími, zajímavý je i kostelík Porziuncola, z kterého sv. František vytvořil kolébku a pramen svého poslání. Přímo. nad městem se tyčí pevnosti a můžeme navštívit i Eremo delle Carceri v nadmořské výšce 79O metrů, klášter, kam František utíkal se svými bratry, kteří hledali ticho k rozjímání a kde sv. František promlouval k ptákům.
¨¨
Na území města Assisi je během roku pořádáno mnoho kulturních akcí a iniciativ. Např. Svátek sv. Františka (3. a 4. října), Svátek Odpuštění (1. - 2. srpna), Vědecký kongres výzkumů františkánského hnutí (říjen), Oslavy Svatého týdne s průvodem Božího těla.
Nejpopulárnější a nejznámnější slavností je Calendimaggoio, během něhož se celé město jakoby vrací do minulosti. - pochází pravděpodobně z římské epochy. Je to poděkování obyvatel za návrat počasí po ostré zimě.
dle turistické příručky Assisi a Vikipedie
