Proroci
Převzato z
http://www.malvaj.websnadno.cz/Zivotni--styl--1.html autorka příspěvek čerpala z archivu časopisu 100+1
Jejich popularita zasahuje po mnohá staletí celý svět. Pro řadu z nás jsou modelem i ideálem. Pro jiné aspoň symbolem. . Důvody jejich úspěchu jsou různé, přece však mají jedno společné.Charisma, víru a přesvědčovací schopnosti inspirovali vznik čtyř nejdůležitějších náboženských směrů současnosti. Jejich učení dnes vyznávají přes tři miliardy lidí (1,7 miliarda křesťanů, asi miliarda muslimů, 330 milionů buddhistů a přibližně 20 milionů židů.) Mezi proroky lze rozlišit dva odlišné typy osobnosti. Na jedné straně vůdci náboženští a političtí, k němuž patřil Mojžíš a Mohamed, a na druhé straně vůdci duchovní – Ježíš a Buddha.
Mojžíš vyznával především právo a společenství. Buddha žil asketicky a hledal klid. Ježišovou ideou bylo nastolení rovnosti mezi lidmi, solidarita a soucítění. Pro Mohameda bylo vůdčí myšlenkou podrobení se bohu a prozebytismus (přejití z jedné víry na druhou, obrácení na víru – novou). Mojžíž či Mohamed jsou jednoznačně otcovskou postavou, která druhým ukazuje cestu. Utrpení u Ježíše je přece tak či onak přitomno v životě každého člověka. Byli svým způsobem vyjímeční – všichni konali zázraky, komunikovali přímo s bohem a zároveň to byli „obyčejní“ lidé, smrtelní jako ty, kteří je obklopovali. Společné je jim to, že zpochybnili náboženskou tradici, jež se na území, kde působili, do té doby panovala.
MOJŽÍŠ
Jméno: Moisse ben Amram (z kmene Levi, jeden z potomků Jákobových)
Narozen: kolem roku 1280 př.n.l. v Egyptě
Zemřel: kolem roku 1160 př.n.l. na levém břehu Jordánu
Profese: stavitel a pastevec
Rodinná situace: ženatý, žena Zefora, dva synové, sestra Mirram a bratr Aaron, kterému odkázal poselství . .
Zvláštní znamení: údajně koktal
Mojžíšův život je následným generacím zprostředkován v knihách Starého zákona, které vznikaly mezi třetím stoletím př.n.l. a prvním stoletím letopočtu našeho. Podle bible se Mojžíš vydal na horu Sinaj, aby od boha přijal desky s deseti přikázáními. Biblické texty jej popisují jako člověka skromného, který si dobře organizoval své záležitosti, ale občas vzplanul a stával se krutým a násilným. Zemřel údajně ve věku 120 let, když svůj lid zanechal před branami Kanaán – země zaslíbené.
JEŽÍŠ
Jméno: Jozue ben Josef
Narozen: v roce 4 až 6 př.n.l.
Zemřel: 3.dubna 33 (datumnení doloženo s jistotou) v Jeruzalémě
Profese: tesař v Nazaretu
Rodinná situace: svobodný, bezdětný, měl několik sester a bratrů: Jakub (ukamenován roku 62), Josef, Juda a Šimon Jeruzalémský
Zvláštní znamení: údajně se prohlásil za božího syna
Život Ježíše známe především z křesťanských textů – evangelií a části Starého zákona. Většina těchto textů vznikala od druhé poloviny prvního století n.l., což je několik desetiletí po popisovaných událostech. Osoba Ježíše je zmiňována i římskými historiky, jako je Tacitus. Jejich vzájemným porovnáním a konfrontací se známými historickými fakty lze vystopovat několik doložitelných skutečností. Narození Ježíše (v židovské rodině) se shoduje s datem úmrtí Herodese, tedy v období kolem roku 4 př.n.l. Zmiňovaná hvězda betlémská je nejspíš nova, která roku čtyři př.n.l. vzplála v souhvězdí Kozoroha.
O Ježíšově životě v prvních třiceti letech, než byl pokřtěn Janem Křtitelem, není mnoho známo. Kolem roku 27 až 28 našeho letopočtu se poprvé projevuje výrazněji. Jeho činnost trvá jeden, možná dva roky (tradičně se hovoří o letech třech).
Bible jej popisuje jako člověka vyjímečného, vůdčí osobnost, která dokázala ostatní zaujmout a zlákat. Byl citlivý k utrpení jiných lidí. Brzy se kolem něj vytvořila skupinka žáků či následovníků. Zdá se však, že mu chyběl smysl pro humor a někdy prudce vzplál hněvem. Židovský náboženský tribunál ho odsoudil za blasfemii – prohlásil se údajně za židovského krále. Před Piláta (římského prokurátora na území Judeji) byl předveden v období mezi lety 26 až 36 n.l. Byl ukřižován se dvěma zločinci jako rebel.
MOHAMAD
Jméno: Mohamad Ibn Abdullah
Narozen: kolem roku 570 n.l. v Mekce
Zemřel: 632 v Medině
Profese: bohatý obchodník
Rodinná situace: měl osm dětí s první ženou, čtyři chlapce, kteří zemřeli
v dětském věku a čtyři dcery, postupně měl deset žen (známá
Aicha) a dvě konkubíny. Žádný ze synů ho nepřežil.
Zvláštní znamení: V transu získával boží poselství
Je známo, že Mohamad pocházel z mocné rodiny z kmene Kurajšovců, obchodníků z Mekky. V 25 letech se oženil s bohatou vdovou Chadídžou, které bylo již čtyřicet let. Kolem čtyřicátého roku života přicházi na horu Hira u Mekky. Podle tradice se mu zde zjevil archanděl Gabriel, aby mu po dvacet let zvěstoval boží slovo (rozděleno do 114 kapitol tvoří korán). K Mohamadovi přidává skupina žáků: muslimanů. Dostávají se do sporu s obyvateli Mekky, kteří vyznávají polyteismus. Roku 622 Mohamad utíká do Mediny. Tímto rokem začíná islámský kalendář. Po mnohých bitvách a vyjednávání se roku 630 triumfálně navrací do Mekky, následován tisíci učedníků a vyznavačů. Vydává se do svatosvánku Kaaba (v němž je uchováván černý kámen patřící Abrahámovi) a ničí staré modly.
Životopisci jej vyobrazují jako přesvědčivého vůdce, jedinečného vojenského náčelníka. Nevynechávají však ani jeho bohatý citový život. Mohamad vytváří civilní i náboženskou legislativu, která se stává základem nového státu.
BUDHA
Jméno: Siddhártha Gautama
Narozen: 566 př. n.l. (udávána i jiná data) na jihu dnešního Nepálu
Zemřel: 486 př.n.l. v Kusinigaře v Biharu
Rodinná situace: jediný syn vychovávaný po smrti matky tetou, oženil se s Jasodharou a měl s ní jediného syna Rahulu
Zvláštní znamení: prožil 550 předchozích životů
Z historického hlediska je toho o Buddhově životě známo velmi málo. Nejstarší texty o něm pocházejí ze druhého století př.n.l., což je přibližně pět set let po jeho smrti. Jeho rodina je královského původu. Jeho otec (král) jej oženil v 16 letech, bylo třeba zachovat královský rod. Doufal, že tímto činem odvrátí syna od sklonů unikat reálnému životu do snění a meditací. Jenže Siddhártha se života v pohodlí a bohatství vzdal a v devětadvaceti letech odešel od královského dvora.
Legenda vypráví, že po letech hledání duchovní pravdy jednou usnul pod fíkovníkem. Tehdy prý se mu vrátily vzpomínky na minulé životy i poznání smrti a znovuzrození. Jedinou možností, jak zastavit neustálý proces reinkanací, je vést meditativní život v askezi. Takto duše přejde do nirvány – získá nejvyšší klid a vyrovnanost.
Siddhártha se stal Buddhou. Po čtyřicet let přicházel s proroctvími a šířil své učení. Tradice ho popisuje jako člověka mírného a mírumilovného nadaného neobyčejně silným soucítěním. Shromáždil kolem sebe mnohé žáky, kteří vytvořili první buddhistickou komunitu. Buddhismus jako učení se stal populárním až v prvním století n.l.
.
