Příběh knihy Životopis jogína

Knihou Životopis jogína nám Paramhansa Jógananda zanechal nejen inspirující vyprávění svého života a své cesty k Seberealizaci, ale také jeden z největších drahokamů duchovní literatury všech dob. Málo knih dvacátého století mělo stejný duchovní dopad světového rozsahu; málo jich tolik spojilo Východ a Západ duchovně; málo jich získalo srdce milionů čtenářů svým universálním duchem a inspirovalo je k hledání Pravdy jako tato.
Proč znovu vydávat první vydání tohoto díla, když v angličtině je již třinácté vydání a text v italštině je k mání již víc než padesát let?

Vysvětlení nám podává samotný Jógananda. Když mluvil o svém stěžejním díle, řekl:“Obsahuje mé vibrace!“ Životopis jogína dosáhl současné podoby mnoha vydavatelskými změnami jak během Jóganandova života tak i po jeho smrti. V důsledku těchto změn původní verze přenáší nejvíce bezprostředně autorovy vibrace.

Pro lepší pochopení hodnoty jednotlivých vydání prozkoumáme společně na následujících stránkách vydavatelskou historii a vývoj tohoto mimořádného díla.

Plod úzkostlivě pečlivé pozornosti

Jógananda prohlásil, že na tomto svém nejdůležitějším díle pracoval dvacet pět let. Jak řekl, šlo o velkou lekci pro něj, protože byl zvyklý psát pod vlivem proudu inspirace, dokonce nikdy znovu nečetl svůj rukopis. Byl to úkol, kterému se vždy vyhýbal, ale touto knihou ho Bůh přinutil ke kázni a opětovnému pročítání každého kousku svého Životopisu. Mistr věnoval úzkostlivou pozornost každému detailu svého díla, dvacet pět let ji zdokonaloval až dosáhl formy, která byla schopna přenést čtenáři jeho vibrace nejčistším způsobem. Prohlásil, že to bude nejdůležitější dílo jeho Knihou Životopis jogína nám Paramhansa Jógananda zanechal nejen inspirující vyprávění svého života a své cesty k Seberealizaci, ale také jeden z největších drahokamů duchovní literatury všech dob. Málo knih dvacátého století mělo stejný duchovní dopad světového rozsahu; málo jich tolik spojilo Východ a Západ duchovně; málo jich získalo srdce milionů čtenářů svým universálním duchem a inspirovalo je k hledání Pravdy jako tato.

Vznik Životopisu jogína

1921-35 Jógananda shromažďoval a zaznamenával různé příběhy, které zamýšlel zahrnout do svého životopisu. Některé z nich použil také ve svých písemných lekcích: Hazrat, muslimský divotvorce;
květáková loupež; o policistovi, který usekl světci paži.
1935-36 Během pobytu v Indii Jógananda sbíral příběhy a vyprávění o Lahiri Mahašáji a jiných světcích.
1937-46 Jógananda pracoval na Životopisu převážně v klidu své poustevny v Encinitas, v Kalifornii.
A od roku 1939 až do 1940 se dílu věnoval naprosto.
Při čtení Životopisu je potřeba určitého stupně duchovní citlivosti k pochopení Jóganandovy velikosti mezi řádky jako bytosti světce ve spojení s Bohem. Psal o velikosti mnoha jiných světců, ale nikdy o své vlastní. Také to bylo tím, že zamýšlel toto dílo nazvat: Jogíni Indie, podobní Kristu.
V roce 1938 na konci vydání Kosmických písní oznámil tuto příští publikaci těmito slovy: Jogíni Indie, podobní Kristu, práce dvaceti let metafyzického hledání. Je to vyprávění o skutečných událostech, třebaže se zdají víc podivné než jakákoliv vymyšlená věc. Jsou to osobní zkušenosti autora. Obsahuje mnoho překvapivých příběhů o zázračných životech velkých mistrů a světců Indie. Je skutečná, zářivá a vzrušující od začátku až do konce. Představuje mimořádný popis astrálního světa, skutečné místo po smrti, kde všechny duše najdou úkryt mezi dvěma vtěleními.
Vyjde v únoru 1944.
Bylo třeba ještě trochu času než stěžejní dílo Jóganandy spatřilo světlo světa. Mistr pokračoval na knize první lednový týden roku 1945 v Encinitas, ve své pracovně. Dělal jsem revizi pro vydavatelství, čteme v Životopise.
Ve svém časopise EAST-WEST ve vydání leden až březen 1946 oznámil Jógananda také jak použije příjmy z tohoto díla: na vystavění Světového zlatého města (neboli Komunity světového bratrství)
v Encinitas kam pozval rodiny, aby tam žily společně “jednoduchý život s vysokými ideály“. K otevření této komunity došlo v roce 1948. Ideál Kolonií světového bratrství najdeme v originální verzi Životopisu.
1946: první vydání Ke zveřejnění Životopisu jogína si Jógananda vyhlédl poprvé a naposled vydavatelství mimo organizaci. Šepoty z věčnosti, Kosmické písně, a všechna ostatní díla, která do té doby vyšla, byla vytištěna uvnitř SRF (Jóganandovy organizace). Osoba zodpovědná za vydání Životopisu, Tara Mata (Laurie Pratt) musela dlouho hledat než našla vydavatelství ochotné knihu vydat. Konečně byl tento úkol svěřen Filosofické knihovně v New Yorku. V prosinci roku 1946, byl Životopis jogína poprvé vydán veřejně. Na Mount Washington se dostal krátce před vánoci: překrásný dar pro Jóganandu, jeho žáky a mnohé další duchovně hledající!

Knize se dostalo neobyčejného přijetí. Byl to opravdový obrat v Jóganandově misi; on sám řekl v té souvislosti, že Životopisu se povedlo to, co on stěží dokázal přednáškami pro tisíce lidí. Začala, jak on řekl, „probouzet svět“. Výrazy jako 'karma', 'jóga' , 'kosmické vědomí', 'zhmotnění', 'samadhi' téměř zcela neznámé v západním světě poprvé začaly být předmětem pozornosti. Z toho důvodu
byl Jógananda nazván“otcem jógy na Západě.“ Jógananda napsal, moje duchovní dílo se rozšířilo nad mojí představivost. Noví žáci se v houfech objevovali na prahu Mount Washington, kde až dosud bylo mnoho místností prázdných a dokonce byly pronajímány veřejnosti. Jógananda dostával tisíce dopisů od čtenářů. Mezi nimi byl i nositel Nobelovy ceny Thomas Mann, který napsal:

„Tento obnovený kontakt s oblastí jógy svojí myšlenkovou nadřazeností nad hmotným světem a svojí duchovní kázní byl pro mne velmi poučný a jsem Vám vděčný, že jste mi umožnil ponořit se do tohoto úchvatného světa.“
Po uveřejnění knihy ve Velké Británii v roce 1949 ohlas knihy dosáhl světových rozměrů. V té době už kniha byla dostupná v mnoha jazycích: italsky v roce 1951; také holandsky, francouzsky, německy, španělsky, švédsky, v jazyce bengali a hindi. V roce 1954 se dostala na Střední Východ a vyšla v arabštině. Následovalo vydání v japonštině. Podle oficiálních údajů byla přeložena do 18 jazyků, ale existují další překlady v ruštině, chorvatštině, srbštině, češtině, turečtině, polštině, rumunštině, bulharštině, finštině a pravděpodobně ještě v dalších jazycích.

Překlad L.M. 7 2015; z materiálu Ananda Assisi před novým vydáním v italštině.